Recepty poctivé české kuchařky Anuše Kejřové

Koprová omáčka se ztraceným vejcem

2011-07-27T10:49:00.000+02:00

K letním klasikám, kdy se vaří i jednoduchá bezmasá jídla, pro mě patří koprovka.

Už název ztracené vejce plodil řadu slovních hříček...a když se vejce uvařila málo, skutečně se v omáčce úplně ztratila, protože se rozpadla na malé kousky a žloutek se v ní snadno rozmíchal. Taky se můžou rozplynout už při vaření, zbyde pár bílých cárů a kalná voda.

Tentokrát se mi povedla takto:

Nemám v tom takovou zručnost, jakou bych si přála, ale teorii ovládám: vejce si vyklepnu do malého hrnečku, do druhé ruky vezmu velkou lžíci, udělám vír, do něj vliju vajíčko a lžící ho zaobaluju, než bílek ztuhne...stejně mám kolem plno cancourů, ale už vím, že i v profi kuchyních je pak jednoduše okrájejí, aby to líp vypadalo. Vejce má mít pevný bílek a tekutý žloutek, ten hlavně při zaváření vody nesmí utéct do hrnce...vaří se 2-3 minuty. I u Anuše je najdeme, postup je stejný. Podává je s omáčkou křenovou.

Ale já se držela koprovky, na kterou jsem vybrala úplně jednoduchý recept také ze Zlaté úsporné kuchařky.

Stačí 1/2 litru mléka, 2 lžíce mouky, 2-3 lžíce octa, sůl. Kopru dávám více, aspoň 3-4 lžíce, a lžíci másla na konec.

Mléko jsem povařila s rozkvedlanou moukou asi 15 minut, osolila, do vařícího lila pomalu ocet (nebo musí být ocet ohřátý), přidala kousek másla a nasekaný kopr. Nesladím, ale záleží na chutích stolovníků. Podávala jsem s bramborem.

Morkové knedlíčky

2011-06-16T09:29:00.000+02:00

Morek zůstával dlouho někde za mou "hranicí rozlišení". Jednak v době, kdy jsem se učila vařit, jaksi neexistoval, druhak jsem v mládí byla příznivkyní rychlého vaření a nějaké šťourání kostí mi připadalo absurdní a děsně staromódní.

Postupně přišlo do módy naopak vařit "prvorepublikově" a v takových kuchařských knihách na morek narazíte raz dva. A když ještě u řezníka narazíte i na morkové kosti, nelze tu výzvu ignorovat!

Anuše uvádí několik receptů, zatím jsem se spokojila s morkovými knedlíčky:

Existuje i velká skupina milovníků morku, kteří se dohadují, zda je lepší kosti vařit nebo péci, co k nim ještě přidat, a většinou to končí přiznáním, že nejlépe sníst ho s topinkou hned nad sporákem...snad příště, na pečení jsem měla kostí málo, přesněji dvě.

Pak jsem si vzpomněla ještě na něco - dědeček a babička morek milovali, občas řezali kosti pilkou a byli nadšení, když nějaký objevili. Matka vzpomíná, že za jejího dětství se uvařený morek z kosti vyšťouchl a otec ho snědl s chlebem jako předkrm. Párkrát dostala prý sousto ochutnat, ale nadšení se nekonalo. Otcova matka prý dávala morek do sladké žemlovky, sháněla vždy aspoň dvě kosti, ale už se přesně neví, na co - zda jen na vymazání formy, nebo i spojení housek, zda používala syrový či vařený. Připomíná to ale sladký morkový nákyp, který najdeme i v Zlaté úsporné kuchařce.

Překvapilo mě, jak dobrý vývar jsem z morkových kostí pořídila! Zeleniny jsem k nim nedávala mnoho, koření od oka. Kosti jsem postavila do dvoulitrového hrnce. Vařila jsem poctivě skoro hodinu. Vylovit kosti a zjistit, zda je morek provařený i uprostřed, nebylo úplně jednoduché, vše je horké, mastné a kluzké.

Morek jsem z trochu schladkých kosti nějak vydloubala, bylo ho 65 gramů. Nasekala a rozetřela jsem ho, jak to šlo, přidala dvě vejce, 80 g strouhanky, lehce sůl a muškátový oříšek a namočenýma rukama jsem uválela v dlaních knedlíčky.

Pak mě napadlo, že vůbec nevím, jestli se na ně má použít morek vařený nebo snad syrový? Ale syrový bych z kostí tak snadno nedostala. Nu, prohledala jsem kde co a našla v receptech zástupce obou variant, ale většinou se to vůbec nezdůrazňuje - vida, jak pomalu z kolektivní paměti mizejí znalosti dříve běžné...

Usazenou mastnotu jsem z vývaru sebrala lžicí, až dělala jen drobná oka. Z kostí jsem ještě okrájela zbytky masa a do vývaru přidala novou zeleninu. Knedlíčky jsem v polévce povařila a bylo to. Po proležení do druhého či třetího dnes se chuť ještě vylepšila.

Do nějaké slavnostnější polévky by se hodilo přidat ještě kus masa, třeba žebro, ale i tak se dá polévkou s morkovými knedlíčky udělat dobrý dojem - za pár korun můžete oslnit výbornou domácí krmí a získat body i u nejzarytějších konzervativců!

Krom toho je opravdu moc dobrá:)

Bramborová polévka

2011-03-10T22:12:00.000+01:00

Pořádná bramboračka...když jsem pročetla, jak ji vaří Anuše Kejřová, mohla jsem si jen poblahopřát k tomu, že ji dělám úplně stejně - nejspíš ale je to tak známý recept, že se s ním ztotožní většina.
Jenže jak známo, recept není všechno, tak se bramboračky různých rodin přece jen liší - množství a podíly jednotlivých druhů zelenin, jíška, tuk - úplná věda.

Ač jsem se na jejím vaření podílele už tak od pěti let, není výsledek vždy stejný. Jak dopadla tentokrát?
Dobré sušené houby zbarvily bramboračku pěkně dohněda. Samozřejmě jsem je předem namočila. Mrkev mám ráda na kolečka. Brambory a celer jsem pokrájela nadrobno, cibuli nechala vcelku, petržel většinou nedávám. Chybět nesmějí kuličky pepře, nového koření a bobkový list, sůl. A už se to vaří...

Do bramboračky musí přijít dobrá tmavší jíška, nejlépe ze sádla. Měla jsem už jíšku hotovou, tedy studenou, jen jsem ji rozředila horkou vodou.

Dávám ji do polévky včas, aby se provařila dřív, než se zelenina moc rozblemcá. Nakonec možno přidat rozmáčknutý česnek, něco zeleného, případně kousek másla.
Bramboračka je skutečná žitá tradice, když se vaří stejně už nejméně sto let od Anušiny doby! Poprávu je i symbolem bezstarostného dětství, klidné domácké atmosféry a poctivého vaření .

Rajčata plněná

2011-02-03T15:51:00.001+01:00

Už nějakou dobu jsem měla tenhle recept vyhlídnutý, ale pořád se mi to nehodilo. Rajčata sice teď nestojí za mnoho, ale co taky můžeme chtít v únoru, nejsouce Maruškami. Když je s něčím zapeču, chuťově je tím vylepším a jídelníček oživím...tolik moje úvahy.
S rýží nutnou do náplně jsem počítala předem a uvařila jí více, když jsem ji chystala jako přílohu. Ještě lepší by byla nějaká lepivější, kulatozrnná.
Zapnula jsem troubu asi na 200 stupňů.
Na náplň jsme vzala kousek mletého masa, to jsem opekla na pánvičce s cibulí, solí, pepřem, přidala i kousek slaniny. Kdo najde v lednici jiný zbytek masa či uzeniny, může ho tam přidat též. Petrželku jsem neměla, musela stačit cibule. S jedním vejcem jsem vytvořila náplň lehce sypkou, ale to nevadilo.

Rajčata jsem seřízla a vydlabala. Druhou půlku cibule jsem dala na olej na dno zapékací nádoby a hodně naplněná rajčata na ni postavila. Podlila jsem dvěma sběračkami vody a dala do trouby.

Poměr 100 g mletého, 100g uvařené rýže, 1 cibule, 1 vejce stačí asi na 8 rajčat.
za dvacet minut bylo hotovo, rajčata měkká. Upravila jsem šťávu přidáním zakysané smetany, worchesterovou omáčkou a solí, ale už jsem nepasírovala. Zakysaná smetana se k rajčatům velmi chuťově hodila, je to vlastně princip mnoha balkánských pokrmů.
Samotná plněná rajčata se hodí k večeři i bez přílohy, ale dovedu si je dobře představit i s tou brkaší, jak uvádí Kejřová.

Kaparová omáčka pražená

2011-01-11T10:00:00.001+01:00

Tentokrát jsem zalistovala Kejřkou při hledání nějaké inspirativní omáčky k pečenému masu, konkrétně krůtí rolce. Maso bylo měkké, s dostatkem šťávy, ale jen v základní verzi - opepřené, osolené, s kouskem cibule a česneku.

Ale jistě, kapary - vždyť se mi doma sešly už dvě skleničky, tak je načase je taky použít!

Jak to dělá Anuše? Uvádí jednu omáčku smetanovou a jednu praženou, tak ta se mi zdála k masu vhodnější:

Postup je obvyklý - Kejřka začíná vývarem (3/4 litru) a jíškou. Protože jsem už měla maso s řidší šťávou, lehce moukou zaprášenou, mohla jsem tyto kroky vynechat a začít až od prostředka.

Do šťávy jsem přidala trochu horké vody. Kapary ve skleničce již jsou naložené ve vinném octě, tak je stačilo do omáčky přidat i s nálevem a povařit. Nechala jsem je vcelku. Dodaly výbornou chuť, kterou jsem doladila jen lžičkou hořčice. Maso jsem rozvázala a pokrájela. Byl to stehenní krůtí plátek, z něhož jsem vyndala kost a očistila od tuku i části kůže. Osolené a opepřené maso jsem před pečením svázala.

Omáčka to byla vynikající, maso s ní získalo úplně nové chuťové dimenze. Přímo si říkalo o doplnění rýží.

Studené křenové omáčky

2010-12-30T21:20:00.001+01:00

Čerstvě nastrouhaný křen babička vždycky podávala i k vánočnímu kaprovi.

Strouhal se na poslední chvíli a přikrýval, aby nevyprchal. Matka s ním v další generaci moc neuspěla, štiplavost křenu rodinu neoslovila. Zdál se mi až příliš ostrý, časem jsem si však oblíbila křen jablíčkový.
Když kousek křenu zbyde a křenovou omáčku právě neplánujete, můžu ho jen doporučit!
Anuše Kejřová uvádí hned několik receptů na studené křenové omáčky, tak jsem to vyzkoušela trochu podle ní.

Radši si strouhám křen víc do zásoby, protože pokaždé extra připravovat lžičku či dvě mě vážně nebaví. Krom mnoha prospěšných látek působí křen i antibakteriálně, tak ho lze uchovat dlouho. Minulá várka s jablky v lednici přestála bez úhony tři měsíce, ani barvu nezměnila, a jestli trochu vyprchal, byl mi akorát. Kupovaný ve skleničce, to není ta chuť.

Připravila jsem si tedy jablíčkový, ale bez té polévky. To by mě nenapadlo, ale před servírováním se to může zkusit. Stačí jedna lžíce křenu na jedno jablko, trochu osolit, přisladit, přidat lžíci octa nebo citrónovou šťávu. Klasika je křen s olejem a octem, trochou soli a cukru.

A co s pomerančem? To vypadá neobvykle, taková elegantní kombinace by mohla hosty překvapit! Směs bude ostřejší než s jablky, nepřidává se tolik hmoty.

Už při přípravě to dost štípalo do očí, ale pomerančovou šťávu i kůru jsem s křenem zdárně promíchala a trochu osolila a rychle zavřela do sklenice! Má krásnou barvu...zkusím ho podat k silvestrovskému a novoročnímu uzenému, šunce, klobásám. Bude to neotřelé a svěží.

Studené křenové omáčky v tomto ročním období najdou určitě uplatnění a jak je vidět, i taková klasika může mít šmrnc.

Pečená jablka podle receptu Anuše Kejřové zpracovala naše čtenářka Klára

2010-12-29T11:56:00.003+01:00

Na pečená jablka je třeba:

10 menších jablek

50g másla

30g cukru

1/8 l smetany

Nejprve je třeba vyloupat z jablek okvětí a stopky - já je masňácky i oloupala :-), jablka se vloží do kastrůlku, ve kterém se nejprve nechalo rozpustit máslo a dají se péci do trouby.

Pekla jsem na 180 - 200°C zhruba půl hodiny. Zkusíme, zda jsou jablka měkká a pokud ano, vyndáme je ven, polijeme je smetanou a posypeme cukrem.

Jako malý bonbonek nakonec bylo jemné ozdobení čokoládovou polevou, co zbyla z pečení cukroví. Rozhodně může být použita i jakákoli dobrá rozpuštěná čokoláda. K jablkům jsem dala na stůl anglické zázvorové sušenky, které dobře doplňovaly smetanová jablka svou jednoduchostí.
Jedním slovem výborný moučník!

Kapr na černo

2010-12-21T21:12:00.002+01:00

Letos jsem použila víceméně postup podle Zlaté úsporné kuchařky. Už jsem kapra na černo připravovala vloni a chutnal nám. Recept jsem měla kdovíproč nějak složitý - během roku jsem si ale vyzkoušela různé variace, protože to bylo tak moc dobré - a zjistila jsem, že stejnou chuť docílím i méně pracně.

Tedy vařená ryba se mi nezdá zrovna sexy, znám to z polévky, to by se mi nelíbilo. Raději jsem zvolila opět rybu pečenou, která se omáčkou jen přelije. To je jednodušší i provozně, protože omáčku jsem si uvařila pár dnů předem a nemusí se vše chystat najednou na Štědrý den.

Anuše dělá omáčku jednoduše do vývaru, je to podobné jako omáčka na hovězí jazyk. A ta byla taky moc dobrá.

V receptu je hned několik dobových technologií, pro mladší generaci už dost kuriózních: rybovka na vytažení ryby, poučení o plechové lžíci, pečlivé pasírování - tedy ne že by se vůbec nepasírovalo, ale doma mi stačí omáčku rozmixovat, ani nemám potřebu ji cedit.
Naopak používám více zeleniny i dalších přísad, než je v receptech.

Rozhodla jsem se dát tu zeleninu trochu opéci, jak se dnes dělá, pak teprve přidat vývar. Nejlepší se mi zdá vhodit nejprve do směsi másla a oleje kousek drobně pokrájené slaniny. Máslo a slanina je kvůli chuti a olej, aby se to nepálilo. K tomu nudličky celeru a mrkve a po chvíli cibuli, která je měkčí a pustí šťávu. Pak se přidá koření (pepř, bobkový list, nové koření, hřebíček), pár lžic povidel nebo rybízového džemu, nemusí to být právě maliny. Stroužek česneku jsem zkusila pro zvýraznění chuti. Na citrónovou kůru jsem zapomněla. K tomu vývar - použila jsem svůj mražený. Dobrou službu udělá i zeleninový bez glutamátu v kostce. Vína dávám trochu více - asi dvě deci. Doplním vodu a dusím, až je zelenina měkká.
Teď přijdou na scénu vyzkoušené a oblíbené rumové perníčky, které se nemusí proti perníku na vaření strouhat, stačí je nadrobit a rozpustit v omáčce. Někdy nechají drobky - žmolky, ale to rozmixuje.

Před mixováním vylovím z omáčky větší kusy koření (když jsem si ho nedala do gázového uzlíčku). Hladká, tmavě hnědá omáčka je na světě. Nyní zbývá ji dochutit - dosolit, dopepřit, případně přikyselit citrónem, vínem, povidlím - jak kdo chce. Teprve dobrým provařením se chutě propojí a vytvoří tu úžasnou kompozici chutí. Sušené švestky, rozinky, mandle a ořechy dám do omáčky až před podáváním.
Na loňské fotce byl citrón někde na stole, klínek jsem ale na ozdobu přidat mohla...s citrónem mám prostě potíže :) Knedlík je k černé omáčce skvělý, ale jako první chod či předkrm postačí doplnit rybu opečeným toustem. Vánoční menu taková oprášená tradice báječně osvěží.

Roštěnky na divoko dle Anuše Kejřové

2010-12-20T15:31:00.002+01:00

Roštěnky na divoko zpracoval náš čtenář Pepato, www.pepato.eu

"Miluji dobré jídlo. Rád vybírám ingredience pro jeho přípravu, pročítám kuchařky a časopisy, které nepostrádají šmrnc, zajímám se o původní receptury, na cestách neopomenu ochutnat místní speciality, s potěšením navštěvuji restaurace. Tím vším se inspiruji, vychutnávám si to, z toho všeho vařím, a snažím se, aby mé výtvory, a suroviny v nich použité, měly hlavu a patu.. Zkrátka – jídlo mě moc baví, trávíme „spolu“ spoustu času, a užívám si to. Žijeme přece pro to, abychom jedli, ne? ;-)
A jelikož si chci jídlo užívat nejen u stolu – spolu se svými přáteli, založil jsem tento blog.

Budu zde servírovat své „chuťové postřehy“, ať už z domova či odjinud, a moc se těším na vaše reakce, komentáře a maily, protože…

RADOST A NADŠENÍ Z JÍDLA SE MUSÍ SDÍLET!"

Asi z kila nízkého hovězího roštěnce z mladého býčka jsem nakrájel přibližně 1 cm plátky (vyšlo mně jich 5), a přes fresh fólii je naklepal z obou stran na tloušťku asi 5 mm.

Pro snazší manipulaci jsem pak maso překrojil ještě na polovinu, čímž jsem získal 10 malých roštěnek, kterým bylo nutno ještě na několika místech naříznout okraje, aby se při tepelné úpravě nekroutily. Ty jsem pak z obou stran osolil a opepřil čerstvě mletým pepřem. Mezitím jsem si ve vysoké pánvi na kousku másla nechal zesklovatět až mírně zrůžovět 3 střední cibule pokrájené na jemno, a pak do ní přilil asi dvě naběračky vývaru (použil jsem silný vývar z hovězích oháněk), aby se cibulka dále nerestovala. Na jiné pánvi jsem pak rozpálil asi 3 lžíce sádla, roštěnky jemně obalil v hladké mouce, a šoupnul je zprudka opéct na sádlíčko z obou stran (raději v menším počtu, aby v pánvi zůstala vysoká teplota, plátky masa se rychle zatáhly, a zachovaly si šťavnatost).

Zatažené roštěnky jsem odložil stranou, a po opečení všech je vložil do vysoké pánve s cibulkou a vývarem, a přidal opět vývar tak, aby byly roštěnky zcela ponořené (spotřeboval jsem ho asi 1,5 l).

Tohle je základní recept na roštěnky, a aby nám „zdivočely“, přidal jsem ještě dle autorky 1 bobkový list, malý svazeček tymiánu, několik kuliček pepře, 4 kuličky nového koření, 1 hřebíček, trošku citronové šťávy, a taky kousek kůry z bio citronu. Přiklopil jsem poklicí, a dusil do měkka dle stáří zvířete.. (já měl opravdu mladý kousek, takže za 1,5h bylo maso jako dortíček).

Falešná rybí polévka

2010-12-19T17:30:00.002+01:00

Pár polévek podle Kejřky jsem už vařila, dají se tu najít poklady i podivnosti. Ale když se polévky vařily denně, musel být nějaký výběr, obměna, využívaly se nejběžnější suroviny. Falešnou rybí polévku jsem si podle receptu vůbec nedovedla představit:

Tím spíš jsem ji chtěla zkusit, a to v pravém smyslu slova, čistě jako pokus. A v předvánoční době by mohla najít uplatnění.

Dala jsem poloviční množství surovin, tedy kousek másla a lžíci mouky. Když máslo začalo vonět a mouka lehounce změnila odstín, mimo plotýnku jsem do jíšky vmíchala jedno vejce.

Hm, byla to míchaná vejce s trochou mouky - tak to asi má představovat tu rybu. Uvidíme. Zalila jsem trochou vody a mraženým domácím drůbežím bujónem. Přisolila a vařila.

Chuť ta polévka neměla žádnou, vážně ne. Zázvor jsem měla jen mletý, ne čerstvý, ale přidala jsem ještě pepř a muškátový oříšek. Snad to mléko se žloutkem polévku vylepší? Nebo pár kapek Maggiho koření?

Mléko se žloutkem polévku více zahustilo.

Petrželku jsem ještě měla čerstvou a chléb jsem osmažila zvlášť. Do rybí polévky totiž dáváme chléb, ne housky, tak to snad bude podobnější...miska polévky vypadala takto:

Po přidání polévkového koření se to dalo jíst, ale je to polévka velmi jednoduchá a nenáročná. Dnes bychom asi volili jinou variantu s uvedenými surovinami: dala bych více zeleniny, vývar domácí nebo z kostky bez glutamatu, vaječné kapání či nočky - a rybí polévku by taky nepřipomínala :)

Možná to někoho zaujme, objeví ve falešné rybí polévce nějaký smysl - mně se to, přiznávám, nepodařilo.

Stejně jako ve vědě mají i ve vaření slepé uličky svůj význam...

Bramborové koblížky s uzeným

2010-12-12T23:32:00.000+01:00

Chuť pečených brambor a uzeného je zimní a tradiční, nejen v lidové kuchyni najdeme množství tipů, jak tyto suroviny využít. Jenže takové bramborové placky bývají trochu tuhé a po vychladnutí rády zgumovatí.
Kudy tudy na to? Udělat bramborové těsto kynuté, tak, jak ho uvádí Zlatá úsporná kuchařka.

Nebude to rychlovka, spíš by se daly bramborové koblížky udělat v pauzách mezi jiným vařením a pečením. Když si postup rozložíme na jednotlivé kroky, není to tak složité. Jeden recept najdeme mezi hlavními jídly z brambor (s. 136) a druhý mezi bramborovými příkrmy o pár stránek dále. Postup je detailněji popsán u prvního, poměr surovin se trošku liší. První recept na jedno vejce a stejně másla jako níže dává 600 g brambor a 300 g mouky, já použila tento poměr:

Nejprve je třeba mít vařeno pár brambor z předchozího dne a nezapomenout koupit droždí a kousek libovější slaninky vcelku. To je dejme tomu nultá fáze:).

V první fázi vyndáme z ledničky kus másla (30 g) a v plátkách ho necháme ležet ve větší míse, aby změklo. 30 g droždí nadrobíme do trošky lehce ohřátého mléka s cukrem, rozmícháme a počkáme, až vzejde.
Oloupeme 400 g vařených brambor. Pak rozmícháme změklé máslo, přidáme k němu vajíčko a utřeme. Já použila nakonec zbaběle tyčový mixér, máslo bylo moc tuhé a vařečkou mi to nešlo. Do mísy jsem nasypala 200 g polohrubé mouky a na ni nastrouhala brambory. Osolila jsem a zamíchala, na vzniklou drobenici jsem nalila vyběhlý kvásek a těsto zpracovala, až nelepilo na mísu. Nechala jsem ho kynout skoro hodinu, pak jsem ho vyklopila na vál.

Druhá fáze zahrnuje pokrájení uzeného nebo slaniny, lehké vyválení těsta na placku na prst silnou a vykrájení větších koleček. Použila jsem na ně hrnek a vše si trochu podsypávala moukou, těsto bylo po vykynutí měkčí. Koblihy jsem spojila a zase dala kynout. Mají se během té doby ještě obracet, na což jsem zapomněla, ale nevadilo to. Kynuly asi půl hodinky.

Třetí fáze - smažení. Aby se těsto nenasáklo tukem, musí v něm kobližky volně plavat. Nejlepší je sádlo. Dala jsem ho skoro půl kostky rozpustit do menšího kastrolku, abych nemusela dávat celé čtvrtkilo. Když sádlo prskalo, teprve jsem opatrně vložila první kobližky - vypouklou stranou dolů. Přikryla jsem pokličkou a pekla dozlatova. Ale teplotu jsem trochu snížila, aby se dobře propekly a nezůstalo uvnitř lepkavé těsto. Obrátila jsem. Pečení netrvá dlouho. Koblížky jsem vytahovala na kuchyňský papír odkapat. Připravila jsem k nim mezi pečením zeleninový salát.

Z první várky jsem jednu poloviční testovací kobližku hned ochutnala - bylo to něco báječného, nadýchaného a křupavého, úplně jiného než obyčejné placky! A propečená byla dobře.
Byla jsem ještě zvědavá, jaké budou koblížky po vychladnutí - ale opět chutnaly skvěle.

Kdo má taková jídla rád, doporučuju mu kynuté bramborové těsto vyzkoušet, i když to zabere trochu času. Z uvedeného množství jsme měla deset koblížků, stačilo na ně 150 g slaniny.
Salát, zelí, špenát - to vše se k nim hodí určitě. Kejřovou doporučovaná omáčka z nich zase udělá kompletní teplé jídlo. V jednom z receptů je to hořčicová, v druhém okurková. To by stálo za ochutnání, určitě je tak někdy vyzkouším.

Kiliánkovy dortíčky

2010-12-07T21:43:00.001+01:00

Recepty na vánoční cukroví nebudou v Zlaté úsporné kuchařce nemůžou chybět - vybrala jsem tyhle dortíčky, protože mám málo čokoládových druhů . Na přípravu se zdají snadné, přitom poměrně luxusní:

Vlastně je to variace na nepečené čokoládové cukroví, ale neošizená, jen s použitím čokolády, másla a ořechů. Vše drží pohromadě díky suché oplatce.
Tabulku čokolády jsem odhadla na 40-50 gramů. Dala jsem ji na vlažnou plotýnku rozehřát a změklé máslo (80 g) zamíchala s cukrem do ní.

Pak už jen ta hrst ořechů - hmota však byla ještě hodně čokoládová, krémovější, přidala jsem tedy ještě další hrst ořechů mletých. Navíc jsem je zkropila lžící koňaku.
Nanesla jsem vše na prázdnou oplatku a snažila se "dát do vodováhy" i vrchní plochu, aby se druhá oplatka dala dobře přitisknout a nepolámala se. Protože jsem měla oplatky kulaté, urovnala jsem na ně náplň do čtverce, aby mi dortíčky šly lépe krájet. Nebylo toho moc, jen dvě dvojice.

Nechala jsem je venku v chladu pár hodin, a pak ztuhlé snadno zubatým nožem nakrájela na asi třícentimetrové kostky. Ochutnala jsem ty okraje s trochou náplně - božské, prostě čokoláda nastavená máslem.

Na polevu jsem vzala jen 80 g cukru a 2 lžíce silné a horké rozpustné kávy, i tak mi jí ještě pár lžic zbylo. Kávy jsem trochu přidávala, bylo to moc husté. Je potřeba polevu chvíli míchat, aby se cukr rozpustil a dobře ztuhla. Chvíli jí to trvalo.

Místo pistácií, které jsem neměla, jsem dortíčky zdobila jen vymraženou kávou, trocha hořkosti chuť jen podtrhla. Šlo by použít i kousky ořechů.

Kiliánkovy dortíčky bude třeba uchovávat v chladu, dám je nejspíš do lednice. Kulaté oplatky jsou hodně tenké, asi by bylo lepší použít nějaké s vyšším vzorem. Náplň by se mohla udělat i hustší.
Tenhle receptík je ale pro milovníky čokolády jak dělaný, úspornost šla tentokrát stranou a Kejřka nám předložila vytříbené sladké sousto!

Omelety po švýcarsku plněné zeleninou podle naší čtenářky Kláry

2010-12-03T16:11:00.000+01:00

Dnešní oběd se nese opět v duchu Anuše Kejřové a její prvorepublikové "Zlaté úsporné kuchařky". Tento recept není nijak časově náročný, není náročný ani finančně - především pro mě, s vlastními slepicemi :-) a k hlavnímu chodu - švýcarské plněné omeletě jsem vybrala salát z červeného zelí.

Suroviny na omelety: 6 vajec, 30g krupičkové mouky, 1/8l čerstvé smetany, koflík mléka - u mě to bylo 200g, sůl, muškátový květ, lžička pažitky a lžička parmezánu. Na polití pak koflík mléka, vejce, sůl

Na zeleninovou nádivku: 6 menších karotek, 1 větší cibule, asi 10 cm pórku, asi deset růžiček kapusty a dva listy kadeřávku - trochu soli a oleje.

Suroviny vystačí na 4 větší omelety - pro větší rodinu doporučuji rozhodně dělat dvojnásobné množství, nebo alespoň 1,5 x tolik.

Nejprve je třeba oddělit žloutky od bílků, přilít ke žloutkům smetanu, parmezán, jemně krájenou pažitku, osolit, přidat květ a vyšlehat do husta. Poté přidat po špetkách mouku a nakonec jemně vmíchat ušlehaný sníh. Rozpálíme si tuk na menší pánvi a vložíme vždy sběračkou těsto na pánev, kde ho po obou stranách do zlatova usmažíme.

Mezitím, co se dělají omelety si oloupeme brambory, omyté nakrájíme a dáme vařit v osolené vodě. Nakrájíme si všechnu zeleninu a osmahneme na oleji na pánvi. Osolíme. Na konci, když už je zelenina měkká, ještě trochu podlijeme vodou, cca 50 ml a malinko dodusíme.

Zeleninu vyndáme z pánve a naplníme jí každou omeletu, kterou posléze srolujeme. Srolovanou, naplněnou zeleninou jí vložíme do vymazáného pekáčku, hezky jednu vedle druhé.

Když máme v pekáčku naplněné všechny omelety, zalijeme je mlékem, ve kterém je rozkvedlané jedno vejce a je jemně osolené. Dáme péci do mírné trouby na zhruba 20 minut.


K jídlu lze přidat salát z červeného zelí, jenž Anuše Kejřová dělá takto:

Suroviny: hlávka červeného zelí, koflík - 200ml vinného octa, trochu olivového oleje, trochu pepře, 4 lžičky cukru, jedna cibule. Nejprve si nakrájíme na nudličky zelí, do hrnce vložíme ocet s cukrem, promícháme a přivedeme k varu, což není vzhledem k množství mnoho. Do vroucího octa s cukrem vložíme zelí. Necháme vařit asi 15 minut, sejmeme, zelí vložíme do misky, kde ho ozdobíme cibulkou a polijeme emulzí z octa spolu s olivovým olejem. Vše navrchu nakonec posypeme hrubým, čerstvě mletým pepřem.

Segedínský guláš podle naší čtenářky Marie Zídkové

2010-12-01T21:28:00.002+01:00

Segedínský guláš se zelím

60 dkg vepřového bůčku, 3 dkg sádla, 2 dkg cibule, kmín, paprika, 1 lžička soli, 2 dkg mouky, 25 dkg naloženého zelí, bramborové knedlíky

Vepřový bůček nakrájíme na větší kostky; do kastrolu dáme zežloutnout na lžíci sádla jednu malou nadrobno rozkrájenou cibulku, špetku kmínu a papriky. Pak tam vložíme rozkrájené maso, přiměřeně osolíme a dusíme na plotně za občasného podlévání vodou asi hodinu. Když je maso měkké, zaprášíme je lžící sypké mouky a necháme osmažit. Pak je zalijeme slabší polévkou z kostí neb jen horkou vodou, aby bylo dosti omáčky, a necháme chvíli povařit, zhoustnout. Je-li omáčka řidší, zahustíme ji ještě špetkou mouky rozmíchané ve lžíci studené vody a necháme přejít var. Udušené maso dáme doprostřed podávací mísy, obložíme věncem z dušeného naloženého zelí a kolem srovnáme bramborové knedlíky.

Na guláš jsem použila vepřový bok, který jsem nakrájela na kostičky.

V pánvi na oleji zpěníme cibulku.

Na zpěněnou cibulku přidáme maso a necháme chvíli orestovat. Potom přidáme červenou papriku, sůl a kmín, zamícháme a chvíli dusíme pod pokličkou. Oblíbila jsem si titanové nádobí, ve kterém lze pokrm připravovat bez starosti, že by se připálil.

Maso podlijeme vodou a přidáme ještě několik kuliček nového koření a tři až čtyři bobkové listy. Maso dusíme do poloměkka a pak přidáme kysané zelí.

Tentokrát jsem použila kupované zelí. Když je maso i zelí měkké, zahustíme zakysanou smetanu, ve které jsme rozšlehali trochu mouky.

Protože jsem dostala od dcery novinku - hotové žemlové knedlíky, které stačí pouze uvařit, neváhala jsem a knedlíky použila pro rychlejší přípravu.

Toto jídlo je u nás velmi oblíbené, hlavně v zimě, kdy pořádně zasytí a zahřeje.

Huspenina čili sulc

2010-11-30T21:47:00.001+01:00

Příprava sulcu možná vypadá složitě a pro někoho i nevábně, neb se neobejde bez manipulace s vepřovými nožičkami - skutečně znám jedince, kteří na ně ve své outlocitnosti nejsou schopni ani pohlédnout!
Kdo ničím podobným netrpí, může si výborný sulc dle své chuti připravit doma - není k tomu třeba více kuchařských dovedností než k přípravě masového vývaru.
Znala jsem recept z rodiny jedné kamarádky. Sulc vařili jen z nožiček a trochy zeleniny, byl ve velkém rovném kastrólu a mužští členové rodiny ho pořádali ve velkých porcích. I jedna moje teta ho vaří, jen tak od oka, když dostanou chuť na kolínko. Nožičku někdy přidá, někdy ne. Maso si dávají jako ovar a ze zbytků a vývaru druhý den udělá trochu sulcu. Poradila mi dát do něj ještě čerstvou cibulku a zeleninu použít novou, ne tu vyvařenou. Obě zlepšení jsem využila.
Přesný recept jsem našla ve Zlaté úsporné kuchařce:

Tak jsem zakoupila dvě nožičky a jedno střední koleno, to by mohlo stačit. Tu kůži od sádla jsem neměla. Líbily se mi ještě vepřové jazyky, proto jsem si je vzala také, že je uvařím společně. To vývaru jen prospěje.
Trochu mi vrtalo hlavou, kolik té vody by asi mělo být, aby vše správně ztuhlo. Dala jsem asi jako na polévku - maso potopené do dvou třetin. Uvidíme.
K masu jsem dala od oka zeleniny, o něco více než v receptu. Také celou cibuli, koření a sůl.

A po hodinovém vaření v papiňáku se vše zbarvilo do odstínů holandských zátiší...

Jak vidno, kosti z masa již vylézají ven, tak to bude akorát měkké.
Než trochu vychladlo, dala jsem si zvlášť vařit pokrájenou mrkvičku a připravila cibulku.
Část masa jsem oddělila k jinému použití a část pokrájela nadrobno. Tady už záleží na chuti každého, kolik přidá kůžiček a tučných částí, a kolik libovějších kousků. Z nožiček jsem nakonec použila jen kůži, ostatní části nevypadaly moc jedle! Jen kousek masa velikosti třešňové pecky jsem tam objevila.
Z vývaru jsem vytáhla vyvařené zeleniny a dala ho ještě vařit, přilila dosti jablečného octa (jistě 100 ml) a nechala zmíněných deset minut redukovat. Také jsem ho dosolila.
Pokrájené libovější maso a pěknou kůži jsem v miskách promíchala s mrkví a čerstvou cibulí, přidala trochu petrželky, přisolila a připepřila. Chuť by měla být o stupeň silnější, než jaká má být ve výsledku.

Přes cedník jsem ochucený vývar nalila do misek, promíchala a dala chladit na balkón, to bylo ideální.
Menší miska ztuhla asi za dvě hodiny, větší za dvojnásobek. Tenkou vrstvičku ztuhlého tuku navrch jsem částečně sebrala. Z nerez misek je vyklopení snadné - stačí trochu nahřát dno pod teplou vodou, pak už to šlo samo. Ani po vyklopení se sulc neroztékal, vydržel i krájení. Tak to té vody bylo akorát a redukce dostatečná.

Sulc podle Anuše se povedl. Chutnal na rozdíl od kupovaných výrobků mnohem delikátněji, po čerstvém mase. Cibulka nijak nečpěla, v horkém vývaru se totiž spařila a chuť dodala dobrou. Mohlo by v něm být více zeleniny, to pro příště promyslím - hrášek totiž nemám moc ráda, ale viděla jsem i kukuřici.

Recept určitě doporučuju k vyzkoušení!

Svíčková pečeně na smetaně od naší čtenářky Marie Zídkové

2010-11-25T13:11:00.001+01:00

1 kg svíčkové

4 dkg slaniny

1 lžička soli

5 dkg zeleniny

4 dkg másla

bobkový list

nové koření

pepř

tymián

3 lžíce octa

½ l kyselé smetany

2 dkg mouky

Čisté maso zbavené blan protáhneme hustě slaninou a posolíme. Do kastrolu dáme na 2 lžíce másla dusit lžíci rozkrájeného celeru, lžíci mrkve, petržele a půlku menší cibulky; pak přidáme bobkový list, 4 nová koření, 8 pepřů a špetku tymiánu. Maso protažené slaninou na to vložíme a necháme pod pokličkou dusit; často jím pohneme, aby se nepřipálilo. Když vysmahne, podlijeme je vodou neb slabší polévkou, přidáme 3 lžíce octa, kostku cukru a necháme v troubě za stálého polévání dopéct. Pečeme dvě a půl hodiny; měkké maso vyndáme a nakrájíme ostrým nožem v tenčí plátky; v půl litru dobré kyselé smetany rozmícháme lžíci mouky, omáčku na pekáči tím zahustíme a necháme povařit; pak ji procedíme a zeleninu ještě vodou propláchneme. Omáčka musí být chuti lahodné, nepříliš kyselé.

Svíčkovou nakládáme takto: Do litrového kamenného hrnku, dáme vařit zeleninu i s kořením a 5 lžícemi octa. Když vychladne, vložíme do ní slaninou protaženou, osolenou svíčkovou a necháme ji tam několik dní, v zimě 4–6 dní. Denně ji obracíme. Pak ji vyndáme, zeleninu dáme na máslo zčervenat a maso k ní přidáme; lákem ji podléváme a upravíme jako předešlou. Upravujeme-li čerstvou svíčkovou, necháme ji nejdříve prudce na rozpáleném loji nebo sádle na všech stranách do růžova opéct a tím v ní srazíme všechnu bílkovinu (je šťavnatější), poté ji teprve na připravené zelenině dusíme, a to delší dobu (2–3 hodiny).

Připravíme si kořenovou zeleninu, bobkový list a nové koření.

Hovězí maso odblaníme a prošpikujeme kousky slaniny.

Maso opečeme ze všech stran, aby se zatáhlo.

Na maso vložíme zeleninu a opět trochu orestujeme. Přidáme bobkový list, nové koření a osolíme.

Maso podlijeme vodou a dusíme pod poklicí.

Zkontrolujeme zda je maso měkké, pokud ano, maso nakrájíme na jednotlivé porce.

Zeleninu rozmixujeme nebo propasírujeme přes síto. Nyní propasírovanou zeleninu přikyselíme a přisladíme. Necháme společně provařit. Nakonec přidáme smetanu, ve které jsem rozšlehala trochu mouky. Já dochucuji omáčku rybízovou marmeládou. Dodá omáčce pěknou barvu a výraznou chuť.

Omáčku podáváme s brusinkami, citronem a můžeme přidat i šlehačku. Máme rádi brusinky, ale doma si vyrábím i rybíz upravený jako brusinky.

Kapustová sekaná pečeně bezmasá podle Anuše Kejřové (od naší čtenářky Kláry)

2010-11-24T10:31:00.005+01:00

Nejprve tedy příprava surovin - kromě slaniny, kterou vyměňuji za kombinaci olejů nechávám vše přesně tak, jak je uvedeno v kuchařce. Nakonec ale během vaření dochází k navýšení strouhané housky. V receptu není uvedena gramáž kapusty - ty mé dvě měly dohromady 750g a recept počítá se 100g strouhanky, zároveň ale nabádá k dosypání tolik housky, aby se dala hmota vytvarovat do šišky. U mě to nakonec dělalo 360 g strouhané housky. Pravděpodobě se tedy v receptu počítá s menší gramáží kapusty. Proto jsem pro jistotu přidala ještě jedno vejce. Pokud bude chtít někdo zachovat přesnou gramáž receptu z knihy, mělo by být kapusty zhruba jen 250-300g.

Nejprve jsem omyla kapustu a sundala z ní tvrdé, rozvětvené listy. Okrojila košťál a kapustu nakrájenou na čtvrtky naskládala do hrnce. Zalila vodou a osolila. Poté dala vařit.

Ihned poté jsem dala vařit vejce na tvrdo.

Do měkka uvařenou kapustu jsem vyndala do mísy,zbavila jí co nejvíce vody a mohla jí umlýt na masovém mlýnku, ale upřímně řečeno - pomohla jsem si raději ponorným mixérem .

Na to jsem přidala vejce, pepř, majoránku,drhnutou čerstvě nasušenou saturejku,utřený česnek, olivový a slunečnicový olej a nejprve 100g strouhanky - toto množství jsem ale nakonec zvýšila až na 360g.

Jemně jsem potřela dno pekáče a na rozdíl od receptu, kde rozválí na prkénku kapustovou hmotu, přenesla jsem jí rovnou na pekáč, kde jsem jí podle rad kuchařky, rukou namočenou ve studené vodě uhladila. Ještě předtím jsem ale zamáčkla do prostředka sekané dvě vejce. Na toto množství kapusty by jich však mohlo být více - minimálně čtyři.

Hezky uhlazenou kapustu jsem potřela rozšlehaným bílkem, dno jsem jemně polila olejem a dala péci do vyhřáté trouby.

Zhruba po 3/4 hodině byla sekaná upečená.

Během pečení sekané stačilo už jen udělat bramborovou kaši - tentokrát také podle Anuše. Kejřové

Oloupané a nakrájené brambory na čtvrtky jsem zalila vodou, osolila a dala vařit. Dobře uvařené slila, přidala půl hrnku teplého mléka a 30gmásla a opět místo vařečky použila ruční mixér. Ještě bylo třeba dát do hrnečku máslo a jemně osmažit cibulku. Když byla cibulka hezky nahnědlá, podle návodu jsem hrnek odstavila a nechala cibulku dojít.

Vše jsem nakonec ozdobila nakládanými kyselými okurkami.

Maďarská hovězí pečeně podle Anuše Kejřové

2010-11-23T16:37:00.003+01:00

Tento recept a krásné obrázky nám zaslala Irena Píšová, naše čtenářka z Banské Štiavnice. Když poprvé zveřejnila na facebooku na svém profilu Irenkine dobrotky tento příspěvek, dočkala se nadšených komentářů:

"No vizerá to FANTASTICKY až slintám. Pani Irenka sľubujem, že to vyskúšam, no určite s fantastickou domácou knedľou, ktorú naši chlapci milujú a potom dám vedieť, ako to chutilo.ďakujem za ďalší super recept."

"mnaaaaaaaaaaaaaaaaaam"

"Vyborne, velmi pekne dakujem za inspiraciu, prave z hovadziny som nieco potrebovala uvarit, dakujem!"

"Irenka,tak dnes na obed som urobila vašu dobrotu a bolo to fakt vinikajúce. Dávala som však namiesto mletej papriky paprikovú pastu sladkú,ale aj pikantnú, ktorá je jemnejšia. Všetci sme sa po dnešnom obede len oblizovali a dostala som pochvalu, že máme zas niečo nové-chťovo výborné. Ďakujem a teším sa na ďalšie recepty od vás. Pekný deň."

Pečeně chutná nejlépe s nadýchaným domácím houskovým knedlíkem.

Plátky hovězího masa si nechejte naporcovat od řezníka.

Důkladně naklepejte.

Přidejte pikantní slaninu, nakrájejte ji na plátky a položte na naklepané hovězí maso.

Kdo chce, může ještě přidat pálivou papriku.

A šunku...

Upravit HTML

Na šunku přijde cibule nakrájená na kostičky a strouhanka.

Plátky zatočte jako roládu a zpevněte nití.

Pod roládu si připravte základ ze slaniny a cibule. Přidejte zakysanou smetanu.

Pečte zakryté minimálně hodinu - maso kontrolujte vpichem. Až bude měkké, sceďte vypečenou šťávu, propasírujte přes cedík a rozřeďte zeleninovým či hovězím vývarem.

Škvarkové placičky

2010-11-22T16:09:00.001+01:00

Tuhle levnou pochoutku jsem vždy jedla jen náhodou, někým darovanou či koupenou. Recept ze Zlaté úsporné kuchařky je jednoduchý, stačí mouka, kousek droždí v mléce a domácí škvarky.

Těch v době Anušina působení jistě bylo po ruce vždy dost, ale já musela nějaké teprve vyškvařit. Sádlo jsem si pokrájela na menší kousky a nejprve dusila pod pokličkou s několika lžicemi vody. Teprve když pustilo nějakou tekutinu, pokličku jsem odklopila a pokračovala ve škvaření na mírném plameni, jen jsem vše semtam promíchala, aby se vznikající škvarky nepřilepily na dno. Když byly dosti zlatavé, nechala jsem sádlo chladnout. Potom jsem z něj škvarky vylovila do skleničky zvlášť a sádlo slila do jiné.
Receptem požadovaných 150 g škvarků jsou bez lžíce všechny, které jsem získala z 1/2 kg syrového sádla!

Pokrájela jsem je ještě trochu, ale mohla jsem i víc, ideální velikost by byla tak 5 mm.
Zatím jsem nadrobila do vlažného mléka (asi 200 ml) oněch 10 g droždí a připravila si mouku (350 g). Když kvásek vzešel, přidala jsem ho do mísy a zpracovala těsto.
Pak jsem ho vyválela co možná natenko, tedy skoro přes celý malý vál. Bylo pružné, a jak jsem ho odlepila, zase se hodně smrsklo, tak to byla docela fuška. Ale podsypávat moukou třeba nebylo.

Nakonec se placka poddala a já přistoupila k potírání sádlem, posypání první půlkou švarků a solí. Poskládání mi šlo, ale vytloukání těsta válečkem a následné válení omaštěného těsta už hůře. Napodruhé jsme tedy vyválela o něco silnější placku, trochu pomazala sádlem, přidala druhou půlku škvarků a ještě dosolila - takové placky bez soli nestojí totiž za moc.

Pak jsem znova škvarkové těsto všelijak hnětla a tloukla na vále, až to drželo jaktakž pohromadě. Teď jsem si ho už podsypala moukou, vyválela bez problému na stéblo silně a vykrájela kolečka. Krájelo se mi těžko, tak jsem ani nezkoušela použít na vykrajování hrnek či podobně, i když větší tvary by byly vhodnější.

Některé nadměrečné škvarky z nich trochu trčely na všechny strany, ale ono se to srovná, doufala jsem. Nechala jsem placky na plechu kynout. Po půlhodině, kdy už jsem měla troubu rozpálenou, jsem do nich ještě na ozdobu otiskla kráječ jablek a dala péci.

Škvarkové placky trochu nabyly a upekly se dozlatova. Byly nejlepší hned křupavé. Do druhého dne se však neodležely, jak jsem si představovala, ale spíše ztvrdly.
Je to takové "mezijídlo", které dáte na mísu a prakticky samo zmizí. Taky se hodí vzít je na svačinku mimo dům anebo k pivu, eventuelně vínu. A je to jen mouka, droždí a pár škvarků - a trocha ruční práce.

Martinské rohlíčky

2010-11-08T22:10:00.001+01:00

V dnešní době se rohlíčky dělají povětšinou nekynuté, nejčastější poměr na těsto je 400 g mouky, 1 Hera a 1 šlehačka. Dělala jsem už nějakou obdobnou variaci se slanou náplní (recept-slané rohlíčky).
Letos jsem sáhla pro tradiční recept ke Kejřce do Zlaté úsporné kuchařky. Upekla jsem je o týden dříve, abych ctěným čtenářům poskytla inspiraci k pečení včas.

Těsto z půl kila mouky se dalo zadělat docela dobře. Máslo s cukrem a přidanými žloutky jsem vyšlehala tyčovým mixérem, tříti 15 minut ručně je na dnešní dobu až příliš pracné! A zbytečné.

Na kvásek jsem si mléko přihřála a za chvilku v něm droždí vzešlo, podpořeno lžičkou cukru. Poezie všedního dne - vždyť to vypadá jak měsíční krajina. Pak že je vaření málo vzletná činnost :)

Sůl jsem dala až do mouky, promíchala s ušlehaným máslem a přilila kvásek. Více jsem těsto propracovávala rukama než vařečkou, tou jen na začátku. I množství mléka podle receptu bylo tak akorát. Pak jsem těsto nechala kynout.
Jak budu krájet ty trojúhelníky? Byla jsem pro pruh, protože vyválet pravidelné kruhy mi zkrátka moc nejde...a jak jsem si zkusila u těch slaných rohlíčků, ideální formát to nebyl.
Zkusila jsem několik velikostí, první pokus s dobře vykynutým těstem byl až moc robustní, vyválela jsme ho znovu na větší plochu a slabší. Z půlky byla placka skoro na celý malý vál, tu jsem překrojila na dva pruhy a přiměřené trojúhelníky.

Nejčastějši se používá náplň maková, ale mohou být i jiné - vybrala jsem povidlovou, nemusí se s ní nic dalšího dělat a má přiměřenou hustotu. Tvaroh by byl řídký a ta maková asi taky, aby nebyla moc suchá.
A nyní už jen stačí rohlíčky stočit - to je pro mě nejobtížnější část jejich přípravy! Nějak jsem je ale umotala a dala na plech dokynout.

Před pečením jsem rohlíčky potřela vajíčkem a posypala mandlemi. Pekly se asi čtvrt hodiny na 220 stupňů. Pěkně se nafoukly a zezlátly. Povidla semtam trochu vytekla, ale nespálila se. Ještě že jsou na pečícím papíře!
Klasický recept není o nic obtížnější než ten moderní jednoduchý - tamto popsané těsto se beztak dává odležet a má sklony se lepit, s kynutým se pracovalo mnohem lépe.
Rohlíčky se do druhého dne proležely a vydržely pak velmi dobré tři dny, uchovávala jsem je jen při pokojové teplotě v mikrotenovém sáčku. Pak už lehce vyschly, ale déle by beztak už žádné nezůstaly. Na kynuté těsto je to, myslím, dobrý výkon.

Pečení podle Zlaté úsporné kuchařky mohu jen doporučit. Vilemína

Jazyk s omáčkou

2010-11-06T17:44:00.001+01:00

Než jsem začala vařit podle Kejřky, moc úprav jazyka jsem neznala. Tahle omáčka k němu nemá v Zlaté úsporné kuchařce zvláštní jméno, ale je to vpodstatě polská omáčka, jak můžete porovnat jinde na netu. Mně jazyk s polskou omáčkou uvízl v hlavě jako pevné slovní spojení už v raném mládí, asi jako důsledek nějaké četby. Také jsem tehdy doma iniciovala jeho uvaření, když se o něm v knize tolik básnilo, ale výsledek nebyl právě povedený, i když jsme postupovaly podle receptu. Jazyk s polskou omáčku se nadlouho stal u nás doma synonymem pro něco vážně hnusného, co navíc zklamalo očekávání.

Recept od Kejřové však vypadá dosti jednoduše a rychle. Rozhodla jsem se jen pro pár úprav. Jazyky vařím v tlakovém hrnci se vším vyjmenovaným kořením doměkka, tedy cca 3/4 hodiny až hodinu - záleží na velikosti. Měla jsem spíše menší vepřové jazýčky. Jazyky jsem po uvaření schladila studenou vodou a oloupala. Polévku z nich ale nepoužiju, bývá až příliš "jazyková". Ani zeleninu s nimi tedy vařit nebudu, ale dám do vody na omáčku rozpustit mražený vývar, v tom už je zelenina vyvařená.

Přidám asi hrst perníčků, to je snazší než strouhat do omáčky perník. K tomu povidla, ocet, víno, rozinky a plátky mandlí, jíška asi nebude třeba. Omáčku zahustí přece ty perníčky. Ale zjemním ji kouskem másla. Pozor na ocet, lépe je dát ho méně a vína více.

Omáčku jsem vařila hned dopoledne, do oběda se trochu rozležela a byla překvapivě dobrá. Potřebovala jen více dosolit. Jednu chvíli se zdálo, že budu muset perníčky trochu rozmixovat, ale za chvíli se rozvařily a rozmíchaly.

Zas jedna varianta, a to velmi jednoduchá na přípravu a vlastně rychlá. To mě potěšilo. Mám ovocnoperníkovovinné omáčky v poslední době ve velké oblibě. Kombinace s dobrým uvařeným jazykem a italskými noky byla výborná, oceněná i návštěvou.

Tahle volba Kejřčina receptu byla povedená - určitě stojí za častější zařazení do pravidelného jídelníčku.

A kdo nemá jazyk rád, může použít i jiné maso, vařené či ze zbylé pečeně. Jako přílohu si dovedu představit jakýkoli knedlík, zejména žemlový, rýžové nudle, těstoviny a noky, ba i svítek. Brambory by se nehodily.

Hroznový koláč

2010-11-02T09:35:00.000+01:00

Jak použít hroznové víno do koláče? Samozřejmě lze nastudeno poklást kuličkami tvarohový nebo jiný krém na korpusu z piškotu nebo sušenek a pokrýt želatinou, to ale nemyslím.

V Zlaté úsporné kuchařce Kejřová využila jiný způsob - víno dala do ořechové sněhové hmoty. Nepopraská? Nevyteče příliš šťávy? Zajímalo mě to, tak jsem koláč vyzkoušela. Bude tento historický recept použitelný i dnes nebo už našim zvyklostem nebude vyhovovat?

Základní křehké těsto v poměru 3 díly mouky na 2 díly másla s dostatkem žloutků je docela luxusní, ale rozhodně nedoporučuju použít jiný tuk. Máslo má nejen lepší chuť, ale těsto se i méně drobí.

Odložila jsem ho do chladničky na nějakou blíže neurčenou dobu, už vím, že půlhodina nestačí. Zatím jsme si připravila kuličky vína, aby měly dost času na oschnutí.

Ke koláči jsem se vrátila odpoledne.

Těsto z ledničky jsem trochu rozválela na kolo patřičně větší a vyložila jím formu, vyplnila nerovné kraje. Nedrobilo se, nelepilo, ani příliš netrhalo.

Pak přišla na řadu náplň. Bílky jsem hodně pevně ušlehala a přidala namleté ořechy a cukr. S vínem ta směs vypadala docela divoce, ale odvážně jsem jí naplnila připravené těsto.

Zdálo se mi hned, že ta vrstva se bude dlouho propékat, a v tom jsme se nemýlila. Troubu už jsem měla předehřátou, ale ještě jsem ohnula okraje těsta a udělala kolem náplně pěkný rámeček.

Není snadné ověřit, zda se uprostřed už těsto i zespoda propeklo, ale trvá to dost dlouho. Náplň se brzy zapeče zhora, pak je dobré přidat spodní teplo. Těsto jde od formy dobře, ale jestli není dostatečně dozlatova propečené po celé výšce koláče, ještě ho do trouby vraťte, jako jsem to udělala já. Možná by bylo lepší korpus předpéci, jako se to dělá u jiných koláčů.

Upečený vypadal docela hezky, tak starosvětsky. Bohužel zrnka vína pečením lehce zhnědnou, tak barevný efekt je ta tam.

Koláč se sněhem snadno zvlhne, nehodí se na delší uchovávání. Tento k tomu měl také sklony, jenže jsme mu to nedovolili. Ořechová náplň by snesla i kyselejší víno, byla by pak pikantnější. Dobrou chuť přeje Vilemína

Polévka ze zelených fazolek s jíškovým pudingem

2010-10-27T08:51:00.002+02:00

Tahle polévka je odlišná od té, kterou si pod tímhle názvem běžně představíme - ale nakonec se liší spíše přípravou, než charakterem výsledné chuti. Leč nepředbíhejme.

Chtěla jsem vyzkoušet i něco jiného a méně obvyklého, totiž jíškový puding. Je to další ze zavářek (už byly špenátové knedlíčky), které se dnes už nevaří. Ale v rámci vaření pro zábavu - proč to nevyzkoušet ?

Tady je celý recept:

Dle Anušiny rady jsem tedy fazole namočila do vody a pokrájela, naštěstí už nemají ta hrozná vlákna. Přidala jsem plátek másla a s trochou rozpaků jsem vodu osolila, fazolky totiž solím vždy až uvařené.

Taky že jim to vaření doměkka trvalo pěkně dlouho! Tak v tomto bodě s Anuší nesouhlasím, opravdu je lépe solit až fazolky uvařené.

Vrhla jsem se mezitím na ten puding - bledou jíšku, ale aby v ní nebyla mouka syrová, jsem připravila na pánvičce.

Dala jsem si ji vychladnout na okno. To zas ztuhla až moc, takže se mi pak špatně míchala se žloutkem. Přidala jsem sníh ze dvou bílků.

Lehce, aby moc nespadl, jsem umíchala těstíčko, které jsem v malém kastrólku, průměr asi 14 cm, ve vodní lázni vařila přiklopené, až bylo na povrchu pevné.

Vyklopit šlo snadno, vůbec se na kastrólek nechytalo. Přemýšlela jsem, jak ho mám překrojit - puding byl dosti nízký, možná měl být ten kastrólek ještě menší. Nechala jsem to tak a pokusila se vykrájet menší tvary. Jako zavářka je to docela hezké, na chuť dobré, máslové. Zkusila jsem si zas něco nového, třeba někdy ještě využiju.

Do fazolek jsme přidala mražený vývar a dolila vodu.

Pak jsem zamíchala onu smetanu s moukou, žloutek jsem už vynechala. Zakysaná smetana se mi ovšem hned zdrcla, ale přidání několika lžic šlehačky to napravilo. Uf. Polévku jsem dochutila. Kopr jsem neměla, asi by ho strávníci neocenili, ale taky by to šlo. Polévka byla příjemně smetanové chuti, mírně nakyslá. Jíškový puding v ní chutnal výborně.

Dobrou chuť přeje Vilemina

Pečené zelí

2010-10-21T13:15:00.003+02:00

Tohle jídlo mě zaujalo jako dobrý tip na využití některého ze zbytků: kysané zelí, bramborová kaše, uzené maso.

To jsou hlavní ingredience, jejichž spojením vznikne zajímavý nový pokrm. Vařila jsem ale vše od začátku. Využití některého zbytku by přípravu zjednodušilo do té míry, že by se pečené zelí zvládlo připravit i s dnešními představami o jednoduché večeři.

_blogpicture.jpg . Tedy například houskoveknedliky_blogpicture.jpg, nejakyobrazek234423_blogpicture.jpg

Kysané zelí jsem povařila a ochutila dle receptu, slaninkou i vínem, osolila jsem, ač se o tom výslovně v receptu nepíše.

Pak jsem z něj slila většinu vody. Bramborovou kaši jsem připravila rovněž běžným způsobem, asi by neměla být moc řídká. K doplnění se mi hodilo kuřecí uzené maso z paliček, nemusí ho být mnoho.

Použila jsem surovin jen dvě třetiny, tak se mi vše vešlo do železné pánve. Vymazala jsem ji máslem a dala slabou vrstvu zelí, na ni kaši, pokladla kousky masa, opět zelí. Navrch jsem potřela zakysanou smetanou a lehce posypala parmazánem. Tady je návodný obrázek:

Troubu jsem měla rozehřátou na 180 stupňů, to ale bylo málo. Zvýšila jsem na 200, až se povrch trochu zapekl. Trvalo to asi půl hodiny.

Pečené zelí chutnalo dobře, mně velmi dobře. Je totiž ze stejných surovin, jako moje oblíbená lepenice, kde se kaše se zelím smíchá dohromady a k ní se podává také něco klobásoidního.

Jde o recept dosti úsporný, může se jistě použít i jen trochu slaninky pro chuť. Parmazán navrch dodá trochu vůně, ale myslím, že není bezpodmínečně nutný.

Andulčin nákyp

2010-10-17T21:30:00.003+02:00

"...těstu se utvoří růžový škraloup, uvnitř však je piškotová hmota ještě syrová. Proto je nutno nákyp vyzkoušet, je-li špatně pečen, vidličkou jej několikrát propíchneme, aby z něho vyšla pára a uvnitř se dopekl, nesrazil."

Jak i tento dovětek naznačuje, jsou nákypy považované za pokrmy náročnější na přípravu i na kuchařský fortel. Zatím jsem je v Úsporné kuchařce přecházela, ale má-li se vařit dle Anuše důsledně, neměla bych je vynechávat.
Něco z jablek jsem měla právě plánu, tak mě Andulčin nákyp zaujal. Suroviny mám běžně doma, není tedy nic snazšího, než se do toho pustit a dál se uvidí.

Melounovou formu bohužel nemám, líbila by se mi. Cínový kotlík také ne, ani kraj plotny se tu nenajde...ale s tím si snad poradím.
Vzala jsem železný smaltovaný kastról velikosti dortové formy, keramická miska se mi zdála malá a nízká. Vymazala jsem ho dobře máslem, i kousky tam nechala - to chuti jen prospěje - a vysypala strouhankou.
Jablka jsem nakrouhala na plátky přímo do kastrólu, osladila, přidala skořici, slazenou pomerančovou kůru, rozinky a madle a trochu promíchala. A zapnula jsem troubu na cca 170 stupňů.

Dvě vejce jsem rozklepla do menší nerez misky místo kotlíku a při šlehání s moučkovým cukrem zahřívala na plotýnce na téměř nejnižší teplotu. Nic se nedělo, tak jsem ji zvýšila. Z let mládí na chalupě ještě kuchyňská kamna a sporáky s tály pamatuju, jejich teplota může být dosti rozdílná podle toho, jak moc se topí, tady asi nějaká velká přesnost roli hrát nebude.
Šlehání jsem trochu podcenila, chvíli to trvá, skoro deset minut - měla jsem radši sáhnout po tyčovém mixéru s metlou!
Když ušlehaná pěna zahoustla, přidala jsem mouku a zamíchala lehce stěrkou. Ještě trochu citrónové kůry, a pak už jsem piškotovou hmotu jen nalila na jablka a dala péci.

Jablka byla sušší, tak problém s vodnatostí nevznikl.
Pekla jsem poctivých čtyřicet minut. Po částečném vychladnutí jsem nákyp vykrájela a podávala - je vynikající. Piškot je dosti sladký, tak doporučuji použít jablka pikantnější. Zbytek nákypu do druhého dne trochu zgumovatěl, ale byl ještě poživatelný.

Škoda, že nevíme, kdo byla ta Andulka, zda nějaká Anušina přítelkyně, či kuchařka v nějaké jí známé rodině - ale kdo nemá ve svých receptech takové poznámky, nezúčastněným osobám nejasné?

Velká podzimní kulinární soutěž s Anuší Kejřovou!

2010-10-15T21:59:00.001+02:00

1. Vyberte si libovolný recept z níže uvedených receptů, nebo jakýkoliv jiný recept ze Zlaté úsporné kuchařky Anuše Kejřové, pokud už ji vlastníte nebo k ní máte přístup.

2. Uvařte podle zvoleného receptu buď hlavní jídlo s přílohou, nebo libovolně zkombinujte vždy dva recepty z kategorií Předkrm, Polévka, Dezert.
3. Vyfoťte pokrm připravený podle receptu, a pošlete nám fotografie a popis postupu na adresu redakce@motto.cz. Nezapomeňe uvést své vlastní poznatky, postřehy, nebo inovace, k nimž vás vaření inspirovalo.

4. Sledujte náš profil na facebooku, budeme na něm zveřejňovat jednotlivé příspěvky.

5. O vítězi rozhodnou fanoušci našeho nakladatelství prostřednictvím hlasování na facebooku.

6. Soutěž probíhá od 18. 10. 2010 do 30. 11. 2010.

7. Po uzavření soutěže vyhlásíme tři vítěze.

První místo - oceněný získá knihu Zlatá úsporná kuchařka Anuše Kejřové v hodnotě 399 Kč + knihy Vaření s Čirinou, V kuchyni s Čirinou, S Čirinou na cestách.

Druhé místo - oceněný získá knihu Zlatá úsporná kuchařka Anuše Kejřové v hodnotě 399 Kč + knihu Vaření s Čirinou

Třetí místo - oceněný získá knihu Zlatá úsporná kuchařka Anuše Kejřové v hodnotě 399 Kč

POLÉVKY

Kyselo polévka

5 dkg chlebového těsta, 10 dkg hříbků, 5 dkg másla, sůl, 3 dkg másla;

na vejce: 2 dkg másla, 3 vejce, sůl

Do vyššího hrnečku dáme syrové těsto na chléb. Vlahou vodou je polijeme a necháme v teple asi 4 hodiny stát. Čerstvé hříbky nakrájíme na plátečky, opereme je a asi 4 minuty na másle podusíme. Když chceme použít sušené hříbky, musíme je dříve v mléce povařit. Měkké hříbky vložíme do vařící slané vody na polévku, a když se vše vaří, rozmícháme připravené těstíčko do polévky a za stálého míchání povaříme čtvrt hodiny. Pak polévku osolíme a omastíme rozškvařeným máslem. Dříve si připravíme osolená míchaná vajíčka upečená na másle, rozdělíme je na talíře a nalijeme připravenou kváskovou polévku. Chlebové těsto koupíme u každého pekaře.

Polévka hrachová s osmaženou houskou

20 dkg hrachu, bikarbonát, sůl, 6 dkg kořenové zeleniny, kmín, majoránka, pepř, 1 houska, 1 dkg másla;

na jíšku: 3 dkg másla, 2 dkg mouky

Přebereme 20 dkg hrachu, omyjeme, zalejeme vodou a necháme do druhého dne nabobtnat. Takto připravený hrách vaříme v měkké vodě, které dáváme jen tolik, aby byl hrách zatopen. Tvrdou vodu změkčíme bikarbonátem, který dáváme vždy do studené vody. Když se hrách dováří, vodu osolíme. Očistíme 6 dkg kořenové zeleniny, nakrájíme na kolečka a dáme do studené osolené vody vařit. Na zahuštění si připravíme ze 3 dkg másla a 2 dkg mouky červenou jíšku, kterou podle potřeby rozředíme vlažným zeleninovým vývarem a povaříme. Uvařený hrách prolisujeme, přidáme k němu povařenou jíšku, procezený zeleninový vývar a naposled okořeníme polévku trochou tlučeného kmínu, majoránkou, pepřem a 1 utřeným stroužkem česneku. K polévce podáváme na kostičky nakrájenou osmaženou housku nebo zavaříme šunkové knedlíčky.

Hovězí polévka s krupicí a vejcem

75 dkg hovězího masa z péra, zelenina do polévky, 10 dkg krupice, 1 vejce, sůl, kousek květáku, muškátový oříšek, zelená petrželka;

na osmažení: 2 dkg loje

Uvaříme hnědou hovězí polévku, jak je uvedeno v předcházejících předpisech. Do čisté hovězí polévky zavaříme krupici (na osobu lžíci krupice) a necháme 10 minut povařit. Sypeme ji do vařící polévky zvolna za stálého míchání, aby se v polévce neutvořily žmolky. Do polévky rozmícháme vejce. Máme-li vařená játra, rozkrájíme je na nudličky do polévky. Dobrou příchuť dodá polévce kousek uvařeného květáku, který do ní rozkrájíme. Okořeníme ji květem nebo muškátovým oříškem a sekanou petrželkou. Máme-li houby, necháme v ní uvařit několik tence nakrájených hříbků.

Boršč (ruská polévka)

40 dkg hovězího žebra, morková kost, 5 dkg slaniny, 2 mrkve, 1 brukev, 3 póry, 1 cibule, 3 rajčata, 1 lžíce soli, 2 červené řepy, ½ kapusty, kousek hlávkového zelí, 1 petrželový kořen, 1 lžička octa, ⅛ l kyselé smetany

Do čtyřlitrového hrnce dáme vařit do studené osolené vody 40 dkg hovězího žebra, kousek morkové kosti a kousek slaniny. Když se voda vaří, sebereme pěnu. Zatím si očistíme kořenovou zeleninu: mrkev, petržel, brukev, cibuli, pór, rajčata, kousek zelné hlávky, kousek kapusty a pokrájené dáme do jiného hrnce do vařící osolené vody vařit. Ještě do jiného hrnku dáme do studené osolené vody vařit 2 očištěné červené řepy, které rozkrojíme na několik kousků. Hrnce musíme mít přikryté. Vyvařuje-li se nám voda, doléváme teplou. Uvařené měkké maso scedíme, pokrájíme na malé kousky, slaninu pokrájíme hodně na drobno, dáme zpět do scezené polévky, k tomu scedíme vodu z uvařené zeleniny a vodu z uvařené červené řepy. Zeleninu pokrájíme ozdobným rýhovaným nožem na silnější nudličky a přidáme rovněž do polévky. Červenou řepu tam nedáváme. Polévku ještě asi pět minut povaříme a do hotové přidáme lžičku octa. Polévka má mít kyselou chuť. Zvlášť v omáčníku podíváme k polévce kyselou smetanu.

Polévka minestra

1½ l zeleninové polévky, 3 dkg rýže, 1 cibule, 4 dkg zeleného hrášku, sůl, hřebíček, trochu muškátového oříšku, 1 žloutek, ⅛ l mléka;

na jíšku: 3 dkg másla, 3 dkg mouky

Rýži přebereme, omyjeme, krátce spaříme, aby se při dušení nerozvářela, zalejeme vodou (dvojnásobné množství jako rýže), přidáme oloupanou celou cibuli s hřebíčkem, sůl a dusíme. Zelený hrášek si dáme vařit zvlášť do slané vody. Z másla a mouky si připravíme bledou jíšku, zalijeme ji zeleninovou polévkou nebo i hovězí, přidáme trochu strouhaného muškátového oříšku a necháme hodně povařit. Pak polévku procedíme, přidáme udušenou rýži a hrášek, necháme znovu povařit a ke konci ji zalejeme žloutkem rozmíchaným v mléce. Polévku dobře rozšleháme a odstavíme.

PŘEDKRMY

Sýrové tyčinky

25 dkg mouky, 25 dkg másla, 25 dkg sýra, sůl, kmín, 1 vejce

Na vál dáme 25 dkg mouky, přidáme 25 dkg nakrájeného másla, 25 dkg strouhaného sýra, sůl a zpracujeme vše v těsto. Vypracované těsto tence vyválíme, nakrájíme na tyčinky, které potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme kmínem. Pečeme v teplejší troubě do zlatova.

Vajíčka à la moderna

10 vajec, 20 dkg šunky, 6 lžic žluté majonézy, 10 kaparů, vlašský salát, nakládaná zelenina Mixed Pickles, hlavička salátu, kyselá smetana

Vychladlá natvrdo vařená vajíčka rozkrojíme po výšce na dvě stejně vysoké půlky; žloutky vyjmeme a jemně usekáme. Na 10 vajíček stačí asi 20 dkg prorostlé šunky. Jemně ji usekáme, dáme na talíř, přidáme asi 6 lžic žluté majonézy, jak v předpise popsána, 10 jemně usekaných kaparů, směsí naplníme připravené půlky vajíček a vždy dvě spojíme v celek, vajíčko. Připravíme si jemný míchaný vlašský salát. Vejce dáme doprostřed oválné mísy, kolem uděláme vzhlednou nízkou hromádku z vlašského salátu, ten ozdobíme zeleninou naloženou v octě, tzv. Mixed Pickles a kolem uděláme věneček z hlávkového salátu, přelitého kyselou smetanou.

Rozhuda s máslem

½ kg tvarohu, 2–3 lžíce kyselého mléka, 4 dkg másla, 1 lžíce pažitky, sůl

Sladký tvaroh jemně ustrouháme. Je-li tvaroh tužší, rozděláme ho trochou kyselého mléka nebo smetany. Pak ho osolíme a hliníkovou nebo dřevěnou lžící hladce utřeme. Chceme-li míti rozhudu výživnější, přidáme při tření k tvarohu asi 4 dkg čerstvého másla. Když je tvaroh dobře utřený, přimícháme, vrchovatou lžíci drobně usekané, čistě oprané pažitky a dobře promícháme. Utřenou rozhudu dáme na mísu, utvoříme z ní úhledný kopeček a posypeme sekanou pažitkou. Podáváme k ní chlebíček namazaný máslem. Po ní pak čerstvé ovoce a čaj s mlékem. Je to chutná, vydatná a poměrně levná večeře.

Šunkový puding

4 dkg másla, 1 žloutek, 2 vejce, 5 dkg housky, 4 dkg strouhané housky, sůl, 2 lžíce mléka, 25 dkg šunky, 1 bílek

Umícháme 4 dkg másla s 1 žloutkem a 2 celými vejci. Přidáme 5 dkg máčené prolisované housky, 4 dkg strouhané housky, 3 lžíce mléka, trochu soli, 25 dkg umleté nebo jemně usekané šunky a sníh z 1 bílku. Vše dobře promícháme, pudingovou formu vymažeme máslem a vysypeme strouhanou houskou a puding vaříme v páře asi tři čtvrtě hodiny. Můžeme také podle libosti přidat trochu citronové šťávy.

Rajčata dušená a plněná

8–12 rajčat;

na dušení: 5 dkg másla nebo sádla;

na nádivku: 16 dkg makaronů, 3 lžíce smetany, 2 žloutky, 1 lžíce parmazánu, sůl, 6 dkg šunky

Pro osobu počítáme 2 rajčata. Otřeme je suchou, čistou utěrkou, odřízneme z nich u stopky menší kolečko, vnitřek vyškrabeme lžičkou a naplníme je následující nádivkou:

Asi 16 dkg hotových makaronů uvaříme ve vařící osolené vodě do měkka. Měkké na sítě prolijeme studenou vodou a pak je těžším nožem nadrobno usekáme. Dáme je na misku, přidáme k nim 3 lžíce smetany, 2 žloutky, lžíci strouhaného parmazánu, špetku soli a jemně sekanou šunku; dobře promíchanou nádivkou naplníme rajčata, srovnáme je do kastrolku nebo pekáčku vymazaného sádlem nebo máslem, podlijeme trochou polévky z vepřového masa a přikryté poklicí dusíme v nepříliš prudké troubě asi čtvrt hodiny.

HLAVNÍ JÍDLA

Roštěná po cikánsku

4–6 roštěnek, 5 dkg slaniny, 2 dkg mouky, 1 lžička papriky, sůl, osmažené brambory

Očištěné odležené roštěnky naklepeme, osolíme, opaprikujeme a pomoučíme. Na omeletní pánvi rozpálíme plátky čerstvé slaniny, vložíme na ni připravenou roštěnku jednu po druhé a rychle za stálého pohybování a obracení každou asi za 10 minut opečeme. Šťávu zalijeme trochou polévky, zahustíme špetkou mouky, podusíme a pak omáčku nalijeme na roštěnky. Podáváme k nim brambory osmažené na slanině.

Segedínský guláš s bramborovým knedlíkem a se zelím

60 dkg vepřového bůčku, 3 dkg sádla, 2 dkg cibule, kmín, paprika, 1 lžička soli, 2 dkg mouky, 25 dkg naloženého zelí, bramborové knedlíky

Karbanátky z hovězího masa, bramborový salát

30 dkg vařeného hovězího masa, 25 dkg syrového tučného vepřového masa, 8 dkg strouhané housky, 1 lžíce vína, 2 dkg strouhané cibule, 3 dkg slaniny, 1 vejce, pepř, majoránka, muškátový květ, česnek, 13 dkg sádla, bramborový salát

Zbylé hovězí a syrové vepřové maso umeleme na masovém strojku a dáme je do mísy. Přidáme 5 dkg strouhané housky, pokropené lžící stolního vína, 2 dkg strouhané cibule, 3 dkg drobně sekané slaniny, špetku tlučeného pepře, 1 vejce, špetku majoránky, špetku tlučeného muškátového květu, 1 stroužek česneku utřeného se solí a řádně to v míse promícháme. Rukou smočenou ve studené vodě, tvoříme z hmoty placičky velké asi jako dlaň a obalíme je ve strouhané housce. Na pánvi rozpálíme sádlo, a když prudce vře, připravené karbanátky v něm po obou stranách do růžova osmažíme. V kastrolku rozpálíme asi 3 dkg sádla, karbanátky tam vložíme a přikryté poklicí necháme v troubě asi 10 minut dojít, aby nebyly uvnitř polosyrové. Hotové srovnáme na horkou mísu a podáváme k ni zvlášť v jiné míse bramborový salát.

Pečená kuřátka, nový brambor, okurkový salát

2–3 kuřata, 1 lžíce soli, 13 dkg másla, 1 petržel, 4 dkg slaniny, 1 lžička mouky, 1 kg nových brambor, sůl, 2 okurky, ocet, olej

Na pečení bereme jen kuřátka masitá, dospělá. Zabitá oškubeme, chmýří na nich opálíme, případně je i opaříme, a zbavíme kratších silnějších pírek. Vykuchaná rychle opereme ve studené vodě, uvnitř je čistě vytřeme a pak všude lehce osolíme. Spodky nožek odřízneme a křidélka i nožky připíchneme k tělíčku špejlí. Pak je silně potřeme rozpuštěným horkým máslem. Na pekáč dáme máslo, necháme je rozehřát, položíme na něj kuřátka prsíčky dolů, podlijeme je trochou polévky a přikrytá dusíme na plotně asi čtvrt hodiny. Pak je obrátíme a za občasného podlití slabší polévkou a potírání vařícím, do růžova rozpáleným máslem je upečeme v prudší troubě do růžova, aby byla křehoučká. Jsou-li kuřátka lehčí, protáhneme je na prsíčkách a na stehýnkách tenčími nudličkami slaniny. Upečená rozdělíme ostrým silnějším nožem na půlky, jsou-li větší, tedy na čtvrtky. Srovnáme je v celek na podávací, hodně ohřátou mísu, kolem obložíme novými brambory, šťávu zbylou v pekáči zahustíme lžičkou jemné mouky, necháme přejít var a pak jí kuřátka na míse přelijeme. Podáváme k nim dobře upravený okurkový nebo hlávkový salát. Hodí se k nim i kompot jablkový, hruškový, švestkový atd.

Svíčková se smetanou a jemným knedlíkem

1 kg svíčkové, 4 dkg slaniny, 1 lžička soli, 5 dkg zeleniny, 4 dkg másla, bobkový list, nové koření, pepř, tymián, 3 lžíce octa, ½ l kyselé smetany, 2 dkg mouky

Jemné knedlíky

5 dkg másla, 3 vejce, 32 dkg housky, 3/16 l mléka, sůl, 4 dkg másla

V míse dobře umícháme 5 dkg másla, k němuž přidáme 3 žloutky jeden po druhém, 12 dkg housky nakrájíme na lístky, polijeme 3/16 l mléka a prolisujeme. Ke směsi přidáme prolisovanou housku a ještě 20 dkg na kostičky nakrájené a osmažené housky. Naposled zamícháme do těsta lehce sníh ze 3 bílků. Do studené vody namočíme ubrousek, vyždímáme a vymažeme máslem. Z těsta utvoříme podélnou šišku, vložíme do ubrousku, zabalíme a povážeme. Vaříme ve slané, vařící vodě asi tři čtvrtě hodiny az l hodinu. Uvařený knedlík nakrájíme na díly a pokapeme 2 dkg rozehřátého másla.

DEZERTY

Lívance

1 l mléka, 1 vařený brambor, 1 lžička soli, 2 dkg kvasnic, ½ kg jemné mouky, 10 dkg másla, 20 dkg povidel, 5 dkg strouhaného tvarohu, 1 koflíček kyselé smetany

Do třílitrového hrnku dáme 1 litr vlahého mléka, 1 žloutek, 1 rozstrouhaný vařený brambor, 1 lžičku soli, 2 dkg vykynutých kvasnic, půl kilogramu mouky, zaděláme řídké těsto, aby se lilo, a dobře rozmícháme. Je-li těsto řídké, přidáme do něho ještě trochu mouky a necháme asi hodinu na kamnech v hrnci zkynout. (Pozor, aby se nespařilo!) Na lívanečníku vymažeme dolíčky sádlem neb máslem, necháme rozpálit, nalijeme a rychle pečeme lívance po obou stranách (nepříliš prudce, aby nebyly uprostřed syrové). Upečené mažeme povidly, sypeme strouhaným tvarohem (syrečkem) a kropíme kyselou smetanou. Můžeme je též mastit máslem a sypat skořicí smíchanou s cukrem. V době borůvek je můžeme mazat borůvkovými povidly, které posypeme tvarohem a kropíme kyselou smetanou. Přidáme-li do vykynutého těsta tuhý sníh z jednoho bílku, jsou lívance kypřejší.

Žloutkové řezy

14 dkg másla, 28 dkg mouky, 18 dkg práškového cukru, 1 lžička prášku do pečiva, 10 dkg tlučených švestkových jader nebo oříšků, 3 žloutky, 2 lžíce rumu, 1 dkg omastku, 8 dkg malinové marmelády

Na vále dobře rozdrobíme 14 dkg másla v 28 dkg mouky a 10 dkg cukru, přidáme 1 rovnou lžičku prášku do pečiva, dobře promícháme a přidáme k tomu ještě 10 dkg tlučených švestkových jader, smíchaných na polovinu se strouhanými oříšky. Vše dobře promícháme a zaděláme 2 žloutky a 1 lžící rumu ve vláčné těsto, které však nesmíme dlouho zpracovávat, neboť by se drobilo. Na válu je vyválíme v obdélnou, na stéblo silnou placku, kterou položíme na nepomaštěný plech a pečeme ji v dobře prohřáté troubě 15–20 minut do růžova. Upečenou placku rozkrojíme napůl, potřeme malinovou marmeládou a druhou polovinou přikryjeme; musí se tak stát za studena, neboť za tepla by se placka lámala. Potřeme ji žloutkovou polevou.

Žloutková poleva

Na talířek dáme žloutek, tři vrchovaté lžíce cukru, 1 lžíci rumu a třeme asi čtvrt hodiny do zhoustnutí; nalijeme na upečené řezy a polevu dáme do mírně vyhřáté trouby na několik minut zapéct – ztuhnout; pak krájíme tenké řezy. Řezy jsou výborné a dají se delší dobu uchovat.

Jablkový tažený závin

25 dkg mouky, 1 koflíček vlažné vody, 10 dkg másla, sůl, 1 žloutek, 1 lžíce rumu, 4 dkg strouhané housky, 10 jablek, 5 dkg tlučeného cukru, 1 lžička skořice, 10 mandlí, 3 hořké mandle, citronová kůra, 3 dkg rozinek, vanilinový cukr

Čtvrt kilogramu hladké mouky menším koflíčkem vlažné vody, do níž jsme daly lžičku másla, jeden žloutek a špetku soli. Těsto hodně vypracujeme, hněteme 15–20 minut; musí býti řidší, vláčné a nesmí lepit. Pak je dosti teplým hrnkem nebo kastrolem poklopíme a necháme asi 1 hodinu odpočívat. Na moukou poprášeném ubruse těsto tence vytáhneme a dáváme pozor, aby se nám nepřetrhlo. Vytažené těsto postříkáme trochou dobrého rumu – též i svinutý závin (potřeme-li ho před pečením na povrchu rumem, těsto při pečení pěkně lístkuje a je chutnější). V troubě na kousku másla (asi jako lískový ořech) usmažíme 4 strouhané housky do zlatova a vychladlou nasypeme na závin. Oloupáme a na tenké lístky rozkrájíme 10 jablek a klademe je na housku tak, aby každé místo těsta bylo pokryto. Jablka posypeme tlučeným cukrem smíchaným se skořicí, asi 10 sladkými krájenými mandlemi anebo utlučenými švestkovými jadérky, 3 hořkými (utlučenými) mandlemi, lžící očištěných drobných rozinek, trochou citronové kůry a rozpuštěným máslem hodně pokapeme; pak opatrně svineme, dáme na pomazaný plech, hodně jej na povrchu potřeme máslem a dáme do dobře prohřáté trouby péct asi na tři čtvrtě hodiny. Mezi pečením ještě potíráme máslem. Upečený posypeme vanilinovým cukrem a za tepla krájíme na díly.

Švestkové knedlíky z bramborového těsta

60 dkg brambor, 25 dkg mouky, 2 dkg másla, 1 žloutek, ½ vejce, sůl, 60 dkg švestek;

na posypání: 15 dkg tvarohu, 6 dkg cukru, 6 dkg másla

Brambory omyjeme a uvaříme. Prolisované brambory dáme na vál, přidáme k nim 25 dkg hrubé mouky, 2 dkg másla, 1 žloutek, půl vejce, trochu soli a vše zpracujeme v těsto. Vypracované těsto tence rozválíme, nakrájíme čtverečky, vložíme do nich očištěné švestky a dobře zabalíme. Takto připravené knedlíky dáváme do slané vařící vody a vaříme tak dlouho, až je ovoce měkké. Hotové knedlíky posypeme strouhaným tvarohem, cukrem a polijeme máslem.

Milosti boží

20 dkg mouky, 5 dkg másla, pomerančová kůra, 3 dkg práškového cukru, 2 žloutky, rum, 4 lžíce smetany, 8 dkg tuku, sůl, 2 lžíce skořicového cukru

Na válu rozdrobíme ve 20 dkg mouky 5 dkg másla, přidáme trochu strouhané pomerančové kůry, špetku soli a lžíci tlučeného cukru, pak přidáme ještě 2 žloutky, 4 lžíce kyselé smetany, lžíci rumu a zaděláme v těsto tuhé jako na nudle. Řádně vypracované necháme pod mísou čtvrt hodiny odpočinout. Rozváleníme na půlcentimetrový plát a krájíme vroubkovaným kolečkem na čtverečky jež na rozpáleném másle prudce smažíme. Osmažené sypeme vanilkovým nebo skořicovým cukrem. Je to dobrý moučník, hodící se ke kávě i k čaji. Můžeme dát o 1 žloutek méně a přidat lžíci kyselého mléka nebo smetany. Na smažení milostí můžeme upotřebit starší omastek od smažení koblih. Do vařícího dáme kousek očištěné, na silnější plátky nakrájené mrkve, která špatnou chuť a nepříjemnou vůni omastku odstraní.

Špenátové knedlíčky

2010-10-10T22:37:00.003+02:00

Knedlíčková polévka je všeobecně dost oblíbená, ale ty knedlíčky můžou být všelijaké, nejen klasické játrové. Ve starých kuchařkách se zavářkám-vložkám do polévek věnuje spousta prostoru, není tomu jinak ani v Kejřce.
Vybrala jsem k prozkoušení knedlíčky se špenátem. Moje představa byla, že zelené knedlíčky v polévce budou "funny".

Postup se příliš neliší od jiných knedlíčků, dělám drožďové prakticky stejně. Špenát se slaninou, hm, zajímavé. Pak se přidá vejce a zahustí strouhankou.

Udělala jsem jen poloviční dávku, na 3-4 talíře polévky to bude stačit. Po úvaze jsem použila špenátový protlak. Krátce jsem ho podusila, aby v něm nebyla voda. Stačilo pár lžic, to odpovídalo rozpisu. Na pánvičce jsem opekla kostičky slaniny, nechala vychladnout. Špenát jsem přidala ke slanině a rozklepla si vejce - bílek do šlehače a žloutek na pánev.

Ušlehala jsem sníh a do promíchaných ingrediencí ho opatrně přimíchala, pak už stačilo zahustit strouhankou - je třeba jí dát co nejméně, jen tolik, aby se z hmoty daly tvořit knedlíčky a aby nebyly jen samá houska a tuhé. Na dochucení jsem krom soli a pepře použila i trochu muškátového oříšku, do špenátu ho taky dávám. Knedlíčky se navaří, tak stačí dělat je dost malé, tak 1,5 cm průměr. Tady jsou na malém dezertním talířku, krásně zelené.

Na polévku jsem použila mražený drůbeží vývar ze zásob. Knedlíčky jsem v něm vařila doměkka, kolem pěti minut.
Ale ouha! Špenát zabarvil vývar lehce dozelena, taky byl kalnější než před tím. Zato knedlíčky se odbarvily. Pro slavnostnější polévku by bylo lépe vařit knedlíčky zvlášť v osolené vodě. Hodily by se i do zeleninového vývaru s další zeleninou.

Na chuť nebyly špatné. Slaninka byla znát, i když jí byl kousíček. Samy o sobě knedlíčky vypadaly docela hezky.
Když někomu zbyde půl porce špenátu, může ho takhle dobře využít. Anebo si udělat knedlíčky do zásoby na led, jak to mám vyzkoušené s jinými druhy.
vilemina

Zelná hlávka dle Anuše

2010-09-30T15:26:00.001+02:00

Čerstvé zelí je čerstvé zelí - to zimní moc často nekupuju, spíš používám kysané. Ale teď se mi zdá to čerstvé lepší. Koupila jsem nedávno přímo u pole malou hlávku.

A podívala jsem se do Kejřky, jestli se na běžném postupu dá něco vylepšit -

a ono se dnes vaří prakticky stejně jako vlastně už před sto lety:

Nakrouhat, spařit, povařit-podusit na cibulce, třeba rovnou s jíškou, osolit, osladit, okyselit, kmín. To je celé. A přesto bude mít každý zelí dochucené trochu jinak a jistě každý kuchař řekne: Aby bylo tak akorát...

Nejobtížnější na tom asi je zelí nakrouhat. Ale právě nové vlastnictví bytelného krouhače mě navnadilo se do zelí pustit - šlo to jako po másle, hlavní práce byla za chvilku hotová. A ještě spařit horkou vodou, to normálně nedělám, ale zkusím, když to radí Anuše...minimálně se tím odstraní taková ta štiplavost a pach při vaření, snad je i stravitelnější. Tak to bude dobrý postup, musím si to zapamatovat. Není to ani tolik práce navíc, stačí přelít vodou z rychlovarky.

Pak jsem už jen cibulku vhodila na sádlo a po chvíli lehce zaprášila moukou, podlila a přidala zelí, cukr, sůl, kmín. Když změklo, okyselila jsem octem - okyselené nezměkne. Nakonec jsem ho už jen trochu dosolila, dosladila.

Zelí bylo na talíři v hlavní roli, k němu pár vídeňských knedlíčků a kousek pečeného bůčku vytvořilo velmi chutnou variantu klasického pokrmu.

vilemína

Chřest s holandskou omáčkou

2010-06-09T11:45:00.000+02:00

Vytoužený balíček hostínského bílého chřestu dorazil do mé kuchyně již před dvěma týdny a hned jsem ho i zpracovala.
Že bych vsadila na klasiku s holandskou omáčkou? Proč ne - podíváme se, jak ji vaří Kejřová.

Hmmm - žádný citrón? Že by taky vypadl nějaký řádek? U jiných receptů na "holandézu" (s. 272, 378) totiž citrónovou šťávu uvádí. Ale holandská máslová - třeba to tak má být.
Zkusím.
Ulámala jsem konce, jak to radil Ital v kuchyni, oloupala škrabkou co možná pečlivě a svázané porce dala vařit do osolené vody.

Žloutek jsem začala šlehat, dala na páru, a než jsem se otočila pro máslo, byla z něj smaženice...tak znova: uhlídala jsem to, s máslem našlehala, přisolila. Máslová, jemná, nadýchaná omáčka...dáme si to tak. Zatím byl chřest akorát, nerozvařený. Stačilo zalít omáčkou a pochutnat si.

Zbylé kousky jsem oloupala a dala vařit do části chřestového vývaru, rozmixovala, přidala trochu mraženého kuřecího vývaru, trochu šlehačky a trochu mléka, sůl a pepř. Polévka byla výborná.
Dala jsem přednost téhle jednoduché variantě proti Kejřce: dává do ní sice mnohem víc chřestu, k němu pak i játra a sleziny, makaróny...to by dnes asi málokomu chutnalo!
Avšak ostatní chřestové recepty z Anušiny kuchařky - s máslem, s novými bramborami, s majonézou či zapečený se smetanou a parmazánem - se snadno dají vařit i podávat stále. Snad ještě nějaký chřest potkám.
Vilemína

Rajská omáčka s hovězím masem a noky

2010-06-07T23:39:00.000+02:00

Rajskou omáčku máme rádi naprosto všichni. Běžně ji vařím tak, jak jsem zvyklá z domova, ale lákalo mne vyzkoušet tu podle Anuše. Běžně vařím z kvalitních protlaků, ale recept z rajských jablíček byl velkou výzvou.

Budeme potřebovat:

3 dkg másla, 1 dkg cibule, 3 kostky cukru (já dala 3 lžičky), koření (1 menší bobkový list, špetka tymiánu, 4 nová koření, 6 pepřů, 1 hřebíček), 5-6 rajských jablíček, ¾ l vývaru, sůl,2 dkg másla, 3 dkg mouky, 2 lžíce octa, koflík smetany

V kastrolku zpěníme 1 dkg cibule (já dala ½ menší) na 3 dkg másla a přidáme všechno koření i s cukrem. Dusíme do žluta. Musím napsat, že po bytě se linula nádherná, sladce kořeněná vůně a tento základ báječně chutnal.

Potom přidáme rajská jablíčka - já je předem spařila a oloupala. Podlijeme troškou vývaru a rozdusíme.

Anuše zahušťuje a potom procedí. Já nejdříve rozdušená rajčata přepasírovala, dolila vývarem a potom zahustila jíškou z 2 dkg másla a 3 dkg mouky.

Dochutíme 2 lžícemi octa, solí a smetanou. Případně dosladíme. Necháme provařit a můžeme podávat.

U nás se servírovala s noky(recept u vepřového na smetaně) a hovězím masem, které zbylo z pokusu o hovězí polévku. Omáčka byla jemná a chutná, jen bych příště použila více rajčat pro výraznější chuť. A každopádně si počkám na rajčátka se zahrádky, která budou plná chuti.

Dobrou chuť přeje HaF

Hovězí polévka s pažitkovými nočky

2010-06-07T23:37:00.000+02:00

Hovězí polévka s pažitkovými nočky voněla na nedělním stole za časů babiček, ale není důvod, proč by nemohla vonět na stole i dnes. Hanka se nechala inspirovat ve Zlaté úsporné kuchařce od Anuše Kejřové a poslala recept a své zkušenosti s přípravou. Tak se nechte inspirovat a nezanevřete na domácí polévky :-)

Přestože hovězí polévku zvládne uvařit každá trošku zdatnější kuchařinka, nedalo mi to a zkusila jsem ji podle návodu Anuše. Ta důkladně popisuje vliv teploty vody na začátku vaření. Jen malá rekapitulace: studená voda – silná polévka, ale maso méně chutné; horká voda – slabá polévka, ale šťavnaté maso; vlažná voda – kompromis, kdy potřebujeme dobrou polévku i maso.
Po malém opakování se můžeme pustit do vaření. Anuše byla úsporná s časem přípravy – kosti a maso nezapékala, dala je rovnou vařit.
Píše : ½ kg kostí a ¾ kg masa, 6 dkg zeleniny a 2 l vody.
Použila jsem ořezaná hov. žebra, hovězí přední s kostí a kousek morkové kosti. To vše a zeleninu (pórek, mrkev, celer, petržel ) jsem dala vařit do změknutí masa.

Anuše nakonec přidává do polévky zeleninu osmaženou na loji či morku, provaří a potom teprve procedí. Já postup prohodila, protože úplně čirý vývar u nás moc nejde. Procedila jsem polévku (část vývaru ponechala na omáčku ), přidala zeleninku orestovanou na morku a nechala chvíli provařit.

Maso jsem obrala, část nechala k rajské omáčce a zbytek jsem vrátila do polévky. Pak jsem nachystala těstíčko na pažitkové nočky.

3 dkg másla utřeme s vejcem, trochou soli, přidáme 2 lžíce mléka a 10 dkg hrubé mouky. Nakonec přidáme pažitku a lehce dochutíme muškátovým oříškem.

Zavaříme do polévky a vaříme asi 5 minut.
Polévka je hotová a můžeme servírovat! ( nelekněte se, nočky polévku trochu zakalí, ale to vůbec nevadí)

Děkuji za pěknou polévkovou porci s nočky přímo Hance. Do její kuchyně můžeme nakouknout díky blogu, který si sama vede. Víc na adrese www.hafjentak.blog.cz

Česneková omáčka s uzeným masem a kynutým knedlíkem

2010-06-07T23:36:00.001+02:00

Česnekovou omáčku s uzeným masem a kynutým knedlíkem – podle Anuše Kejřové – připravila a uvařila Toffo. Malá ochutnávka v podobě receptu s fotografiemi je tu i pro nás ;-)
Česneková omáčka, s uzeným masem a kynutým knedlíkem patří do „vybájených“ oblíbených receptů z dětství mého táty. Moje maminka nikdy nevěděla, jaký je ten správný pracovní postup a tak jí vařila, jak si myslela, že by to tak asi mohlo být ono. Při listování Úspornou kuchařkou Anuše Kejřové jsem nad tímto receptem na str. 108 zajásala, ale i já jsem si ho nakonec upravila tak, abych vaření měla co nejjednodušší.

Česneková omáčka, s uzeným masem a kynutým knedlíkem patří do „vybájených“ oblíbených receptů z dětství mého táty. Moje maminka nikdy nevěděla, jaký je ten správný pracovní postup a tak jí vařila, jak si myslela, že by to tak asi mohlo být ono. Při listování Úspornou kuchařkou Anuše Kejřové jsem nad tímto receptem na str. 108 zajásala, ale i já jsem si ho nakonec upravila tak, abych vaření měla co nejjednodušší.

Nejprve jsem si připravila jíšku, aby jí byly tak tři lžíce, jak píše v receptu Anuše Kejřová. Ta jí určitě měla dopředu na celý týden nachystaný plný rendlík, uložený v chladné špajzce, aby se při každém vaření nemusela zdržovat její přípravou. Tak to dělávala moje babička.

Jíšku jsem rovnou přichystala cibulovou, tato varianta mi pro chuť omáčky připadala lepší, než v omáčce vyvařovat cibuli syrovou. Zalila jsem jí místo tří čtvrtin – půl litrem kuřecího vývaru a tu zbývající třetinu jsem nahradila smetanou na vaření. Tatínkovo česneková omáčka je totiž bílá. Pomalu jsem nechala provařit dvacet minut a těsně před koncem vaření jsem přidala 7 rozlisovaných stroužků česneku. Česnek byl z Číny, tudíž neměl to správné česnekové aroma. Proto jsem jeho počet z 5ti stroužků zvedla na 7 a proto jsem ho také přidávala až téměř na poslední chvíli. Aby mi ten zbytek česnekového parfému nevyprchal. Omáčku jsem necedila, mohla by se ale propasírovat nebo rozmixovat, aby byla krémovější, bez kousků cibule. Muškátový květ se v mé zásobě koření nenachází, budu se muset polepšit.

Pokud Vám doma zbude kousek vařeného uzeného masa a kynutý knedlík máte „nasyslený“ třeba v mrazáku jako já , stojí Vám na stole pravé domácí jídlo téměř s fastfoodovou rychlostí.
Dobrou chuť, stojí to opravdu za to !

Děkujeme Toffo za recept, který naprosto dokonale zvedl náladu všem klasikům :-)

Třená bábovka podle Anuše Kejřové

2010-06-02T11:22:00.000+02:00

Recept na třenou bábovku, nejoblíbenější domácí pečivo z kuchyně našich babiček, neztratilo vůbec nic ze svého kouzla ani po letech. Proto není divu, že i v moderní domácnosti se najde místo pro jednu bábovkovou formu. Třenou bábovku podle Anuše Kejřové upekla a do soutěže zaslala HaF (www.hafjentak.blog.cz) a obohatila tak nejen rubriku “Vaříme ze starých kuchařských knih”, ale též Velký bábovkový speciál a tento recept se stává již 103 podařeným kouskem. Jak se peče třená bábovka podle autorky osvědčených kuchařských knih? Z receptu se to dozvíte ;-)

Bábovka je druh sladkého pečiva, které se vyrábí pečením. Jedné se o typické pečivo nejen v Česku, ale také v Polsku, Rakousku a jižních částech Německa (zde známo jako Gugelhupf ), formou a složením se bábovce podobá i italský Panettone a francouzská Baba au rhum. V Česku je bábovka nejčastěji dvoubarevná – mramorovaná. V některých oblastech se do těsta před pečením přidávají rozinky, kandované ovoce, kokos či kousky čokolády. Bábovka se připravuje ve speciální formě, která dává pečivu typický tvar s otvorem uprostřed a dekoruje se posypáním moučkovým cukrem.
Tolik o bábovce Wikipedie. Já nemám co dodat, snad jen to, že mohou být třené, olejové, kynuté, tvarohové. Mohou být sladké, ale i slané, masové. Tvary forem jsou tak různé, jak si to ani neumíme představit. Co bábovka, to originál – aspoň tady v Čechách. I když mám svůj osvědčený recept na bábovku (od mamky – jak jinak), vyzkoušela jsem jeden recept na třenou od Anuše Kejřové.

Třená bábovka podle Anuše Kejřové

Budeme potřebovat:16 dkg másla

4 vejce
30 dkg cukru moučky
30 dkg mouky polohrubé
1/16 l mléka (ale použila jsem více, asi 1-1,5 dl
citronová kůra
půl pečícího prášku
kakao

Máslo utřeme do pěny, přidáme žloutky, cukr a spojíme.

Do poctivě utřené hmoty přilijeme mléko a přisypeme mouku, kterou jsme smíchali s práškem do pečiva a citronovou kůrou. Z bílků ušleháme tuhý sníh a zlehka vmícháme do těsta.

Část těsta necháme bokem a přidáme kakao (Anušina verze je světlá, ale mně to nedalo, udělali jsme ji mramorovanou).

Obě těsta vlijeme do vymazané a strouhankou vysypané formy a pečeme ve středně vyhřáté troubě asi ¾ hodiny (vyzkoušíme špejlí, zda se těsto nelepí).

Upečenou, vychladlou bábovku vyklopíme, pocukrujeme a konzumujeme. Nejlépe s dobrým čajem nebo kávou.

Moje postřehy – došel cukr moučka, musel nastoupit cukr krystal. Měla jsem obavy, ale fungovalo to a nebylo to poznat! Byla povedená a chutnala velmi dobře!

Hance děkuji za recept, s chutí se necháme inspirovat ;-)

Bramborový koláč

2010-05-31T14:56:00.005+02:00

Bramborovým koláčem bývá nazýváno něco jako bramborák pečený na plechu nebo obdoba zapečených-francouzských brambor, párkrát jsem to tak zaznamenala v nějaké knize či filmu. Tak jsem byla zvědavá, jak mi to osvětlí Anuše.
Její bramborový koláč je sladký! A po otočení stránky na mě vykoukl dokonce bramborový dort podle velmi podobného receptu!

V receptu na dort, myslím, vypadl řádek o citrónové kůře a vanilce, není tam mouka do sněhu-to ale nemůže škodit, radši ji tam dám.
Přiznám, že trochu odvahy recept vyzkoušet bylo třeba! Ale zas by to mohlo být i pro ostatní docela zajímavé, přitom na suroviny to není nijak náročné. Vlastně je to zajímavý recept i pro bezlepkovou dietu!
Rozhodla jsem se pro začátek upéci koláč, který je jen ze tří vajec a 70g moučkového cukru. Uvařených brambor je třeba zhruba jedna porce, 150 g není moc. Ideálně by se mohly použít nějaké zbylé, ovšem bez kmínu, osolené být musí stejně.

Samotná příprava nebyla složitá, metlou jsem snadno našlehala žloutky s cukrem do pěny, přistrouhala brambory, přidala 50 g mandlových lupínků, ostrouhala trochu citrónové kůry, spojila a ušlehala sníh. Ten jsem posypala vrchovatou lžící mouky a lehce promíchala s těstem. Bylo krásně pěnové, ale přece jen jsem ho dávala péci s pochybami - nebudou z toho spíš brambory s vejci?

Těsto je lehké, tak pečící papír zcela nepřilehl. Ale nevadí, aspoň tady ten odtržený kousek ochutnám...hm, chutná to docela dobře, brambory tam znát nejsou, vejce a mandle převážily, je to lehké, nedusivé těsto. A vypadá dobře, upeklo se dozlatova - co s ním dál? Prokrojit na poloviny se mi ho v téhle výšce nepodaří, ale jako u dortu bych mohla udělat ledovou polevu - a tu marmeládu natřít pod ni, jak se to dělávalo. Snad se mi to podaří...a bude to i líp vypadat. 150g moučkového cukru, lžíce citrónové šťávy a 3 lžíce horké vody, umíchat se musí pořádně, aby se cukr rozpustil a poleva ztuhla.

Nikdo nepoznal, že je těsto z brambor. Koláč byl dobrý i třetí den, déle se neuchoval.

Tak vyzkoušeno, můžu doporučit - do dortové formy bude varianta z 5 vajec akorát, ta už by prokrojit šla. Oříšky či mandle se dají použít dle libosti, poleva a džem se osvědčily. Kejřová doporučuje meruňkový - nebo jiný. Dala jsem výborný rybíz a la brusinky, prostě něco výraznějšího.

Křenová omáčka

2010-05-27T13:37:00.000+02:00

Když se sejdou vhodné zbytky, je to jídlo hotové ve chvíli. Měla jsem navařené žemlové knedlíky (jen s cibulkou, bez šunky a žampiónů), skvělé jsou i karlovarské. K tomu jsem koupila kousek uzené krkovice. Nápad s uzeným jazykem mi neprošel, velký hovězí s křenovkou však nemá chybu, jsou-li strávníci svolní ho jíst.
Stačilo nezapomenout na křen a dát se do toho.

Anušin recept je jednoduchý. Doma se dělávala máslová jíška a ta ředila mlékem, Zbyněk Merunka v pořadu Prostřeno (6. 4. 10) použil jíšku cibulovou. Zkrátka verzí mnoho, ale držme se tohoto úsporného klasického receptu:

Dala jsem tedy vařit mléko s máslem a trochou mandlových lupínků. Do 150 ml šlehačky jsem zamíchala mouku, přidala do hrnce a na menší teplotě nechala vše zahoustnout. Míchala jsem metlou, má sklon se hned připalovat!
Osolila, osladila. Bude dost hustá? Snad ano.
Mezitím jsem napařila knedlíky i maso a nastrouhala kus křenu. Dává se až nakonec, jak poznamenává i Kejřová. A to je vše. Může se podávat!

Byla náležitě štiplavá, dala jsem křenu více. Ani po ohřátí se to moc nezměnilo, ale to bylo právě dobře, křen byl čerstvý, silný. Přiznávám, že chuť mandlí jsem ve výsledku nerozpoznala.
Nevím, jestli se křenovka často vaří - řekla bych, že není moc v módě, že je považována za nepřitažlivou, obyčejnou a nudnou, ale to záleží na způsobu přípravy - více smetany a méně mouky jí přidá na sexapealu. Uzené s knedlíkem dostane hned jiný říz. Překvapivě jsme si pochutnali.
Tenhle recept se dá uvařit beze změn - dnes dnes jako před sto lety!
Vilemina

Jablíčka v těstě

2010-05-23T23:25:00.000+02:00

Smažená jablíčka, jablkové lívance - a jistě bude i mnoho dalších názvů téhle dobroty.

Nechybí ani v Zlaté úsporné kuchařce. Recept mi připomněl, jak jsem je pekla už jako dost malá, byla to oblíbená pochoutka. Všechny suroviny bývaly běžně doma, a tak to bylo snadné. A je to snadné i dnes, zejména s využitím Anušina receptu:

Vykrajovač jadřinců se už zase dá normálně koupit, ale v mém dětství to byla vzácnost. Babička měla jeden starší s dřevěnou rukojetí, kombinovaný se škrabkou, jen na konci byl kroužek na jadřince. Dřevo nevydrželo věčně a ani všelijaké shánění, včetně konspirativních plánů, až někdo pojede na Západ, že by mohl takovou maličkost dovézt, se nepovedlo. To byl nejspíš důvod, proč jsme pak jablíčka smažit přestali - vykrajování formičkou na cukroví považuju za pustý výmysl! Taky se tak někdy radí, ale vážně si to zkuste, to by formička musela být pancéřovaná! A oboustranně broušená! Leda by jablka byla tak změklá, že by pozink formičce podlehla :)

Vykrájela jsem pár jablek. Můžou se také nakrájet na osminky a ty ještě přepůlit, nemáte-li vykrajovač jadřinců po ruce.

Těstíčko jsem umíchala dle receptu, lépe hustší než řidší. Osmažila jsem na oleji. Jablka by měla změknout, ale trvá to chvilenku. Osušila jsem je v papíru.

Kyselejší jablka se mohou v cukru obalit, stačí však jen pocukrovat. Ve fajnovější verzi ještě možno polít vanilkovým krémem dle chuti (jako na buchtičky).

Bramborový guláš, 100% úsporný

2010-05-12T11:18:00.000+02:00

Tak tohle je skutečně úsporný recept i dnes! Žádné uzeniny, jen samotné brambory:

Na takové jídlo má suroviny po ruce snad každý, není marné mít něco tak jednoduchého v repertoáru, může se někdy hodit i při vaření v provizoriu. Stačí jeden kastról!
Gulášová chuť bez masa a dokonce bez dochucovadel z továrny se udělá překvapivě snadno: základem je cibulka zpěněná na sádle. Nemyslím, že by ho jiný tuk chuťově mohl nahradit! K tomu už jen červená paprika a kmín, ani pepř Anuše nedává. Zcela jednoduché.

Kostky brambor jsem nejprve trochu opekla, a teprve když se začala cibulka a paprika chytat na dno, jsem vše podlila vodou asi do poloviny.

Dušení brambor netrvalo nijak dlouho, určitě kratší dobu než vaření! Omáčku vytvořily samy, zahušťovat nebylo třeba, jen ještě aspoň jednou podlít, dosolit a přidat více papriky. Uvažovala jsem o majoránce, spojené s klasickou gulášovou chutí - v receptu se neuvádí, nakonec jsem ji nedala, třeba jindy. Místo smetany jsem přilila trochu mléka, to chuť lehce zakulatilo, spojilo - a hotovo, dává se na talíř…

Vcelku to šlo, ale ohřátý druhý den, to bylo teprve ono! Sice se do omáčky vyloučila voda, ale po zahřátí to zas bylo v pořádku a chuť se o několik stupňů zlepšila! Slušela by mu nějaká vypečená klobáska, co říkáte? Sekaný bifteček taky ujde, udělala jsem je jen z mletého hovězího a koření.

Dvě a půl hodiny s Anuší Kejřovou a dvaceti povidlovými knedlíky

2010-05-05T11:06:00.002+02:00

Dvě a půl hodiny s Anuší Kejřovou a dvaceti povidlovými knedlíky prožila toffo (www.toffo.blog.cz) – o tom všem je tento pěkný recept na povidlové knedlíky z kuchařské knihy Anuše Kejřové, tak si ho nechme s chutí odvyprávět. Třeba nějaký ten povidlový knedlík zbude i na nás ;-)

„Celý život náš je školou, kam stále chodíme se učit – a nikdy nesmíš říci, že jsi dosti učená, že rady nepotřebuješ!“

Sladké knedlíky plněné švestkovými povidly, máme raději, než ty plněné ovocem. Famózně kypré, peřinkově navařené, ty nejlepší na světě, dělá samozřejmě moje maminka. Všechno v životě je jednou poprvé a toto je moje povidlovo-knedlíková premiéra podle Anuše Kejřové a její Úsporné kuchařky – zlaté knihy malé domácnosti, při které pro malou domácnost uvařím dvacet knedlíků!

Na těsto potřebuji:
½ kg sypké mouky – beru polohrubou,
čajovou lžičku soli,
¼ l vlahého mléka,
1 dkg kvasnic,
čajovou lžičku cukru,
1 žloutek (bílek si mám uschovat na pátek, kdy ho prý upotřebím na meruňkový krém, ale spíše to vidím na omeletu).
Na naplnění knedlíků:
1 malou sklenici (cca 300 ml) švestkových povidel.
Na omaštění a sypání hotových knedlíků podle Anuše Kejřové:
sádlo a tlučený slazený mák nebo
rozpálené máslo a oslazený strouhaný syreček ( tvaroh na strouhání).
Podle chuti mojí rodiny:
rozpuštěné máslo, perník na strouhání (v Úsporné kuchařce vydané nakladatelstvím Paseka v r. 1990 najdete recept na jeho přípravu na straně č. 261) , cukr a kysanou smetanu.
Z mléka, kvasnic a cukru připravím kvásek. Až vykyne, přidám žloutek a rozmíchám. Vliju jej do mísy na osolenou mouku. Nádobu od kvásku podle pokynu Anuše Kejřové vypláchnu teplou vodu (asi 50 ml) a přidám do mísy. Vypracuji tužší těsto – nejprve v míse měchačkou a pak na pracovní desce ručně.

Dala jsem tomu skoro dvacet minut, vzpomínala, jak jsem se učila zadělávat knedlíky u babičky, na průpovídky dědy o jeho učňovských letech u pekaře a končila jsem s téměř oroseným čelem a myšlenkami na posilovnu.

Těsto nechám půl hodiny kynout, ale protože se mezitím zapovídám s maminkou, je z toho hodina. Těsto pak vyválím na pracovní desce na placku, nakrájím na čtverce, plním povidly a knedlíky pečlivě zavírám.

Nejde to lehce, těsto je opravdu tužší. Nechám je ještě čtvrt hodiny kynout na desce a pak je 10 minut vařím v osolené vodě.

Knedlíky nevypadají vzhledně, ale naštěstí při vaření spoje drží a nerozlepují se. Při vyndávání uvařených knedlíků každý propíchnu vidličkou, aby vyšla pára.

Knedlíky na vaření potřebují hodně vody, nesmí být v hrnci natlačené na sebe, protože při vaření ještě nabydou. Anuše Kejřová radí vařit knedlíky nadvakrát, ale já musím šetřit časem a proto vařím ve dvou hrncích. Vodu pak úsporně použiju při mytí nádobí :-)

Na talíři si knedlíky sypeme strouhaným perníkem a krystalovým cukrem, máme rádi, když to křoupe, mastíme rozpuštěným máslem a zdobíme čepicí kysané smetany. Zapíjíme studeným mlékem.
Musím si připsat jeden úspěšný bod za podařené povidlové knedlíky, takže mám u Anuše Kejřové vyrovnané skóre (přiznávám ten nepodařený černý puntík za preclíky, po čtvrthodině tlučení do těsta byl s mojí trpělivostí konec, letěly přímo do koše).

Dobrou chuť přeje toffo (www.toffo.blog.cz)

Telecí guláš vlašský

2010-04-29T17:08:00.001+02:00

Telecí se nedostane každý den, dnes to žádné laciné maso jako za Anuše není. Úspornost je s časem veličina dosti relativní, jak podle mě dokazuje i tento guláš.

Z telecího najdeme v její kuchařce pěknou řádku receptů, je na něm vlastně postavena i její strategie Minutových večeří.

Můj kus telecího krku měl krom kostí, které šly ale snadno odkrojit, také tuhé bílé šlachy, blány a lůj. To vše jsem tedy co možná odstranila a rozhodla se pro guláš, na ten se maso hodilo určitě.

V receptu se používají rajčata a kapary, to by mohlo vytvořit zajímavou, méně obvyklou chuť. Kaparů dám určitě více, jedna lžička by moc na výsledku znát nebyla, i trochu nálevu z nich do omáčky pak přidám.

Postup je klasický. Kejřová dává na můj vkus všeobecně dost málo cibule a koření a maso příliš neopéká, to jsem tedy změnila. Okořenila jsem až opečené kostky telecího a na podlití vzala trochu zamraženého vývaru. Rajčata jsem spařila a oloupala, opravdu to není nic těžkého ani pracného, stačí slupičku nakrojit do kříže a v misce je zalít vařící vodou z konvice.

Telecí bylo měkké dost brzy, přidala jsem k němu pokrájená rajčata a kapary, zahustila jíškou ze zásob, stačilo trošku. Podávala jsem horké s rýžovými nudlemi a na parmazán zapomněla - neotočila jsem si stránku :)

Zato jsem přidala kapary i navrch.

Takový guláš by jistě byl dobrý třeba i z krůtího masa, když žádné tele nepotkáte.

Vilemína

Chudí rytíři

2010-04-29T17:06:00.000+02:00

Co to obnáší, vypravovat se jak chudý rytíř do boje, znám moc dobře - jednak se to u nás říkalo a druhak se to i fakticky v mnoha případech dělo, ale pokrm toho jména mi byl dlouho nejasný. Nějaké zkazky o něm pronikly i do naší domácnosti, ale nic takového se nedělalo. Když už byla ta nouze, tak matka udělala pár suchárků z rohlíků nebo nějakou palačinku, ale vypravování o chudých rytířích, které jsem pochytila u kamarádek, s ní nehnulo.
A hle, Kejřka je regulérně uvádí ve své Zlaté úsporné kuchařce! Tedy je to trochu pracnější, aspoň pro mě, která nerada obaluje, ale v zájmu osvěty bych je mohla aspoň zkusit…

Péci na to extra buchtu ovšem nebudu, naopak využiju postarší vánočku, když úsporně, tak úsporně!
Nevím, zda se mi mokré těsto nerozpadne, až ho budu mazat a obalovat - ale zkusím to. Kvůli větší úhlednosti jsem z plátků vykrájela kolečka.

Kupodivu to docela šlo, všechno namáčení a obalování jsem úspěšně zvládla a smažení také.
O cukru na obalení se už nepíše nic, ale snesl by se. Navrch byli rytíři pěkně křupaví, trojobal zafungoval. Uvnitř však trpěli určitou mazlavostí.

Vánočka nebyla poréznější než rohlík, tím to nebylo - asi bych je příště nemáčela v mléce, jen ve vajíčku. Možná by byli lepší s tvarohem než s povidlím a smažené ve friťáku.
Spousta z vás jistě má s tímto pokrmem vlastní zkušenosti - podělíte se?
Vilemína

Nepečený dort “Diplomat”

2010-04-25T09:34:00.000+02:00

Nepečený piškotový dort “Diplomat” podle receptu ze staré kuchařské knihy Anuše Kejřové připravila a na ochutnávku receptu nás pozvala Hanka Charvátová. Nalistujte stranu 410, … nebo se raději nechte vést receptem tak, jak ho popsala a doplnila fotografiemi přímo Hanka. Je to srozumitelné, přehledné a s výsledkem, po kterém se olíznete ;-) Hance tímto děkuji, že se postarala o rozšíření rubriky “Vaříme s Anuší Kejřovou” a vydala se sladkým směrem.

Procházela jsem se po stránkách staré kuchařské knihy Anuše Kejřové a přemýšlela, co vytvořím … Uvařit, upéct ? Ale kdo to potom sní, když jsem sama? Došla jsem k názoru, že něco sladkého ke kávě snad nikdo neodmítne. Zaujal mě recept, u kterého jsem zjistila, že i před více než 80 lety se vlastně dělaly nepečené dorty, které jsou v současné době stále tak populární … Samozřejmě, že piškoty doma nepeču a velikost dortu jsem také omezila. Krém jsem udělala přesně podle receptu. Protože jsem použila jen jeden sáček piškotů a také menší množství ovoce, zbylo trochu krému. (Žádný problém se spotřebou nebude. Udělám pohár se zmrzlinou.)

Nepečený dort Diplomat podle receptu Anuše Kejřové

Ingredience :

1 sáček kulatých piškotů
kompotované ovoce (jahody a broskve), event. čerstvé jahody na ozdobení
1 smetana ke šlehání (250 ml)

příprava dortového krému:

180 g čerstvého másla
150 g cukru
100 g strouhaných mandlí (použila jsem vlašské ořechy)
2 žloutky
1 vanilkový cukr
200 ml vlahého mléka (dávkujeme po kapkách)

Malou dortovou formu nemám a tak jsem použila mísu. Vyložila ji potravinovou folií a pak jsem začala skládat piškoty – krém – ovoce – a zase piškoty… atd.

Celkem jsem udělala asi 3 vrstvy a zakončila jsem to celé piškoty.

Mísu jsem zatížila a dala do lednice ztuhnout.

Po zatuhnutí jsem dort vyklopila na talíř a sejmula folii.

Na piškoty, které byly původně na dně a nyní tvořily vršek dortu, jsem dala ještě trochu krému.

Poté jsem ušlehala smetanu na šlehání, kterou jsem jen lehce osladila. Ušlehanou smetanou jsem potřela dort a ozdobila čerstvými jahodami.

P.S. Dort v řezu jsem nestačila vyfotit, protože jsem fotoaparát musela vrátit dřív než se načal dort.

Dobrou chuť přeje Hanka Charvátová (Babs)

Obložené chlebíčky z prošlých časů

2010-04-25T08:42:00.000+02:00

Jak vypadaly obložené chlebíčky minulého století? Rozhodně byly k nakousnutí, majonéza měla kanárkově žlutou barvu a nechodilo se pro ni k “Helmansům”, protože se poctivě vyráběla doma. Chlebíčky už tenkrát patřily do kategorie malých jídel vznešených a na svého tvůrce uměly mnohé prozradit. Má a nebo nemá umělecké nadání a smysl pro detail? Chlebíčky se krášlily s velkou péčí a špetka nadání k tomu byla třeba. Nabídněte si! Podle diktátu autorky kuchařských knih, Anuše Kejřové, připravila Hanka. Já jí děkuji za další perfektní příspěvek, připojuji omluvu, že na jeho zpracování došlo trochu se zpožděním, ale u chlebíčků je to vlastně jedno :-) Na českém stole mají své čestné místo po celý rok. Jen se na stůl položí, už je po nich. Protože si je toho vědoma i Hanka, souběžně s chlebíčky do mé emailové schránky dorazil i recept na úžasné větrníčky. A že neuhodnete čím jsou plněné?
Na recept nebudete čekat dlouho, protože jsem si dala za úkol, že ho ještě dnes zpracuji a přidám do rubriky “Vaříme s Anuší Kejřovou” – pěkně se nám recepty hromadí.
Na Velikonoční pondělí jsme s dcerkou nachystali pro koledníky malé slané pohoštění v podobě miloučkých obložených chlebíčků a brynzových větrníčků. Byla to příjemná změna po lehce neúspěšné kulinářské sobotě (o tom v jiné kapitolce). Los padl na majonézové chlebíčky a máslové chlebíčky s debrecínskou pečení.

CHLEBÍČKY – majonézové chlebíčky a máslové chlebíčky s debrecínskou pečení – podle Anuše Kejřové

Potřebujeme:

veku, bagetky – jak je komu libo
sardelky
máslo
domácí majonézu (tady kupovaná nepomůže – nemá správnou barvu)
šunku, debrecínskou pečeni
vařený bílek, vařené vejce
něco barevného na zdobení

Na máslové chlebíčky jsem utřela sardelky s máslem – poměr neuvádím, záleží jen na vlastní chuti.

Majonézové chlebíčky se neobejdou bez doma zhotovené majonézy.

V receptu se doporučuje hustá fracouzská – nejdříve jsem umixovala olejovou majonézu. Anuše má základní rozpis na dva žloutky, já vzala tři. Osolit a postupně přidávat olej a nakonec citronovou šťávu. V podstatě můžeme použít jakýkoli domácí recept dle svých zvyklostí, důležité je požít jen žloutky, pokud možno co nejvíc žluté. Jen tak vynikne kontrast barev. Mně obdarovala krásnými domácími vajíčky kolegyňka.

Když získáme hustou žlutou majonézu, dochutíme ji podle receptu na francouzskou – přidáme lžičku Worchesterské omáčky, lžíci dobré hořčice, špetku bílého pepře, trošku cukru a případně trošku dobrého octa. Dosolíme.

A můžeme zdobit. Zde se vyřádila dcerka – loupala vajíčka, krájela rajčátka, šunku, debrecínku, bagetky a statečně uždibovala. Protože to nebyly ani tak chlebíčky jako spíš dvojhubky, použila jsem křepelčí vajíčka a koktejlová rajčátka. Na vařený bílek jsem zužitkovala zbylé bílky z majonézy.

Máslové chlebíčky podle Anuše Kejřové

Plátky pečiva namazat sardelovým máslem, ozdobit plátkem debrecínky a plátkem vajíčka.

Majonézové chlebíčky podle Anuše Kejřové

Plátky pečiva namazat majonézou a posypat najemno krájenou šunkou, bílkem a zelenou natí. Krásná by byla pažitka, ale venku bylo tak nepěkně a blátivo, že jsem použila kupovanou petrželovou nať.
Výsledek můžete posoudit zde.

Přála bych Vám vidět ten údiv a děs v očích koledníků, když uzřeli tu žlutou majonézu !!! :-) A jak chutnalo všem, když své obavy překonali.

Veselé velikonoce po velikonocích přeje HaF

Polévka bramborová (sytá) podle Anuše Kejřové

2010-04-25T08:36:00.002+02:00

Znáte recept Anuše Kejřové na bramborovou polévku s vodovými knedlíčky? Sama autorka ji nazvala bramborovou polévkou sytou, a skutečně je to polévka, která skutečně zasytí i ty největší jedlíky. Když si k ní zakousneme navrch ještě krajíc dobrého českého chleba, je to jídlo, nad kterým skoro nikdo neohrne nos. Bramboračka patří mezi nejoblíbenější české polévky a každý ji možná vaří trochu jinak, po svém. Rozhodně v ní nesmí chybět štědrá porce brambor a vůně sušených hub. Alena zalovila mezi stránkami Zlaté úsporné kuchařky od Anuše Kejřové a vybrala si právě tento recept. Já ho s chutí zařazuji do rubriky “Vaříme podle starých kuchařských knih” tu naši českou klasiku.

Připravila, navařila, nafotila Alena (www.ajina-kucharka.wz.cz) a já jí za to děkuji.

Polévka bramborová (sytá) podle Anuše Kejřové

Z knihy Anuše Kejřové jsem vybrala polévku bramborovou – sytou. K tomu jsem použila jsem suroviny, které jsem měla doma.

4 střední brambory
1 střední cibule
mrkev
petržel
kousek celeru
trochu nakrájeného kadeřávku mám mražený)
kousek pórku
sušené houby
sůl, drcený kmín
2 lžíce sádla
2 lžíce hladké mouky
1 stroužek česneku
majoránka, mletý pepř

Do hrnce s vodou jsem dala nakrájené brambory, nastrouhanou mrkev, petržel, celer kadeřávek a namočené sušené houby, osolíme a dáme drcený kmín. Udělala jsem cibulovou zásmažku. Na 2 lžících sádla jsem orestovala cibuli a zaprášila 2 lžícemi hladké mouky, smažila jsem do zlatova. Jíšku jsem přidala do polévky během varu. Ještě jsem vařila 15 minut, aby se mouka provařila.

Připravila jsem si vodové knedlíčky.
Anuše mouku spařuje, já jsem je udělala podle babičky, 2 lžíce hrubé mouky jsem osolila, zalila lžící studené vody a utvořila tuhé těsto. Těsto jsem zpracovala rukama, nesmí lepit, podle potřeby se přidá mouka nebo voda. Těsto jsem prsty naškubala na malé drobky – viz. foto.
Drobky jsem zavařila do polévky.
Ke konci varu jsem vložila nakrájený pórek, prolisovaný česnek a majoránku. Podle potřeby jsem polévku dosolila. Pochutnali jsme si a je opravdu sytá :-)

Dobrou chuť přeje Alena

Kuře na paprice podle Anuše Kejřové

2010-04-24T19:42:00.000+02:00

Slepici nebo kuře na paprice? Já mám ráda oboje. Podle tradice musí být “s noky!” Na tradice nešlapeme, noky budou! :-) Tento recept nemohl chybět ani ve slavné Zlaté úsporné kuchařce Anuše Kejřové. I když to nebyla slepice ze dvorku, kuře na paprice požívá téměř stejnou slávu a věřím tomu, že mnozí z nás už hodně dlouho neměli možnost ochutnat maso slepičí. Já osobně na něj nedám dopustit. Je tmavší, voňavější a nevyčítám mu ani to, že při přípravě si na finále musím o něco déle počkat. Kdo si počká, ten co dočká. Než z kuřete doroste slepice, taky to trochu trvá :-) Ať už budete vařit na paprice to i ono, dejte důraz na papriku. Měla by se pekelně červenat, na jazyku slaďoučce rozplývat a malinko štiplavě poškádlit a zatraceně svůdně vonět! Kvalitou použité mleté papriky tohle jídlo katapultujete do gurmánského nebe. Spolehněte se na tu, která má maďarskou povahu a podívejte se na ní z té sladší stránky. Ohnivě temperamentní papriku bych s tímto jemným jídlem dohromady nedávala :-)

Jak se slepice/kuře na paprice dělávalo o století zpátky se dozvíte právě teď. V podstatě úplně stejně :-) Knihou zalistovala Alena a vybrala tento tradiční a oblíbený recept. Tímto jí dávám slovo.

Kuře na paprice podle Anuše Kejřové

Zbyla mi pečená kuřecí prsa, tak jsem zalistovala kuchařkou a narazila na recept.

vařené (pečené) kuřecí maso
1 střední cibule
1 – 2 lžíce másla
mletá sladká paprika
sůl
vývar nebo voda s kostkou slepičího bujónu
1 zakysaná smetana
vrchovatá lžíce hladké mouky
troška citronové šťávy

Cibuli jsem nakrájela najemno, dala jsem ji do kastrolu na rozehřáté máslo, krátce osmahla.

Přidala jsem nakrájené maso bez kůže a zasypala 1 lžičkou mleté papriky, kterou jsem opatrně orestovala, zalila vývarem a 5 minut provařila.

V zakysané smetaně jsem rozmíchala lžíci mouky, vložila k masu a vařila jsem aspoň 10 minut.

Pokud by byla omáčka moc hustá, zředila bych ji vývarem nebo mlékem. Před koncem varu jsem přidala trošku citrónové šťávy a podle potřeby dosolila.
Nakyslá omáčka pro mě byla novinkou. Slepice na smetaně se u nás vždy dělala ze sladké smetany a nekyselila se. K omáčce jsem udělala noky podle Anuše. Recept na ně posílám.

Dobrou chuť přeje Alena

Noky k masu podle Anuše Kejřové

2010-04-24T16:11:00.002+02:00

Nemusí být za každou cenu vždycky jednom knedlík. Takové jemné máslové noky ho mohou na talíři s českou omáčkou docela dobře zastoupit. Noky byly oblíbené ve staročeské kuchyni natolik, že recept na ně nechybí v žádné poctivé kuchařské knize. Jak je dělala Anuše Kejřová se rozhodla zjistit Alena a posílá s receptem i důkaz, že to jde docela snadno. A rovnou na dva způsoby. Jednou byly noky jako příloha ke kuřeti na paprice, zbytek se může připravit s osmaženou strouhankou.

Noky k masu podle Anuše Kejřové

1 lžíce másla
1 žloutek
40 dkg hrubé mouky
1/4 litru mléka
1 lžička soli

Máslo jsem osolila a utřela se žloutkem. Je dobře, aby máslo mělo pokojovou teplotu, lépe se tak spojí se žloutkem. Přidala jsem mouku a mléko a vypracovala tužší těsto.
Lžící jsem namáčela do mouky a vykrajovala noky.

Noky jsem uvařila v osolené vodě foto3. Vařila jsem je asi 10 minut.

Po vyjmutí z vody jsem je polila rozpuštěným máslem.

Noky jsem podávala k obědu ke kuřeti na paprice.

To co zbylo, jsem večer snědla s opečenou strouhankou (foto je v úvodu).

Dobrou chuť přeje Alena (www.ajina-kucharka.wz.cz)

Zadělávaná slepice podle Anuše Kejřové

2010-04-24T16:07:00.002+02:00

Zadělávaná slepice jako od babičky. Tímto receptem přispívá do rubriky “Vaříme s Anuší Kejřovou” Hanka (HaF), tak si nechte chutnat. A také mohu prozradit, že vznikl fungl nový blog http://hafjentak.blog.cz, a patří právě Hance. Tímto můžete přijmout první pozvání :-)
Recept od Hanky: Po menší pauze jsem se vrátila k Anuši a volba padla na slepici. Je příjemné, že už nejsme odkázáni jen na mražené dostihové rádoby slepice, ale je možnost koupit krásné chlazené slepičky.

Zadělávaná slepice podle Anuše Kejřové

Očištěnou a omytou slépku rozporcujem na menší díly a dáme vařit do teplé slané vody. Já kdysi kdesy četla, že je dobré slepici před vařením spařit vroucí vodou a teprve potom vařit. Není pak nepříjemně cítit. Mohu potvrdit, že to funguje, především je ten rozdíl poznat u starších a tučnějších jedinců. Takže jsem slepici před vložením do hrnce spařila a potom už jsem pokračovala podle receptu.

Asi po 1 a ½ hod. přidáme 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibuli, 1 pórek. Já dala ještě pár kuliček pepře a nového koření.Vaříme do měkka.

Mezitím připravíme světlou jíšku ze 4 dkg másla a 4 dkg mouky.

Zředíme vývarem ze slepice a provaříme. Přidáme špetku muškátového květu a čerstvou sekanou zelenou petrželku.

Dále se v receptu uvádí přidat zvlášť uvařený a na růžičky obraný květák. Ten by neprošel u našich dětí a tak jsem dodělala omáčku podle dalšího receptu na straně následující. Přidala jsem hrneček mléka s jedním rozšlehaným žloutkem a jednoduchý, lahodný oběd byl hotov.

Podávalo se s makaróny, ale statečnější jedinci si můžou střihnou noky. Já tu odvahu zatím neměla! Chutnalo i tak.

Dobrou chuť přeje HaF (http://hafjentak.blog.cz)

Pomerančový dort podle Anuše Kejřové

2010-04-24T15:23:00.000+02:00

Po pročítání blogu Gurmánky a Vilemíny jsem podlehla dojmu, že se rozšířilo jakési šílenství Anuše Kejřové a její Zlaté úsporné kuchařky, avšak šílenství velmi příjemné a tak jsem i já podlehla a rozhodla se tuto úspornou kuchařku zakoupit. Receptů je v ní opravdu hodně leč mě padl do okamžitě do oka recept na Pomerančový dort.

Po zběžném pročtení receptu jsem zjistila, že na ozdobu pomerančovým květem s černým kořenem nemám jednak buňky (nějak jsem nebyla schopná si tu ozdobu představit) a jednak suroviny (nebyla jsem si jistá zda v běžném supermarketu seženu černý kořen) a proto jsem se rozhodla ozdobit ho glazovanými pomeranči. A nyní vás zvu ke shlédnutí mého zápasu s tímto receptem, začněme výčtem surovin:

Pomerančový dort podle Anuše Kejřové

Korpus:

6 vajec
120g moučkového cukru
130g polohrubé mouky
40g másla
nastrouhaná kůra z půlky pomeranče

Náplň:

70g cukru krupice
kůra z pomeranče
12 lžic smetany
2 žloutky
70g másla
1 lžíce pomerančové šťávy
malá sklenička meruňkového džemu
2-2,5 menší pomeranče

Poleva:

1 bílek
šťáva z jednoho pomeranče
šťáva z ½ citrónu
140g moučkového cukru

Poté co mi kocour Fido překontroloval čerstvost vajec jsem se mohla směle pustit do souboje. Hned v úvodu Anuše podotýká, že je třeba dvou lidí k výrobě těsta, jelikož jeden musí třít žloutky a druhý šlehat bílky, já jsem se však rozhodla že vše zvládnu sama a tak jsem začala s těmi žloutky.
Do misky jsem dala 6 žloutků a 20g cukru a s pomocí metličkového šlehače zpracovávala kolem šesti minut na pěnový krém.

Pak jsem v druhé míse ušlehala sníh ze 6ti bílků do kterého jsem pomalu zašlehala 100g cukru. Na sníh jsem nalila žloutkovou pěnu (kupodivu ležela pěkně na povrchu a nepropadla se) a lehce zamíchala. Pak přišel čas přistrouhnout kůru z půlky pomeranče,

přilít 40g rozpuštěného másla (na které jsem zapomněla) a lehce zamíchat 130g mouky. Anuše píše mouku krupičkovou což jsem si pro sebe přeložila jako polohrubou. Při výrobě dortu je dobré mouku do těsta vždy prosít přes síto aby byla pěkně provzdušněná a korpus nebyl uplácnutý.
Takhle připravené těsto jsem přemístila do vymazané a hrubou moukou vysypané dortové formy o průměru 24 cm a dala do trouby vyhřáté na 180°C (což jsem pochopila dle receptu jako péci zvolna), ale oproti receptu jsem měla pečeno již za 17 minut.

Korpus chladl a já jsem se vrhla na přípravu glazovaných pomerančů. V kastrůlku jsem rozmíchala 300ml vody a zhruba 220g cukru krupice a přidala jsem jeden menší omytý pomeranč nakrájený na tenké plátky.

Vše jsem dala na plotnu a mírně vařila 17 minut. Pak jsem plátky pomeranče dala na talíř prochladnout,

a pustila jsem se do přípravy pomerančové polevy.

V hrnku jsem rozmíchala 12 lžic smetany , 2 žloutky, nastrouhanou kůru z malého pomeranče a 50g cukru krupice a vařila na plotně do lehkého zhoustnutí.

Směs jsem nechala za občasného promíchání prochladnout a mezitím jsem lehce prošlehala 70g másla a 20g cukru (myslím že tady jsem použila moučkový) jen tak aby se cukr s máslem spojil. Pak jsem přidala vlažnou uvařenou směs a krátce šleháním spojila na krém.

Krém jsem dala do lednice aby trochu ztuhl a vrhla jsem se na přípravu pomerančové polevy.
Do misky jsem dala 1 bílek, šťávu z jednoho pomeranče a půlky citrónu, 140g moučkového cukru a pomocí metliček jsem “třela” přes čtvrt hodiny. Z polevy byla poměrně řídká pěna, která navíc druhý den ještě víc zpěnovatěla a tak si myslím, že se zde Anuši vloudila drobná chybička a cukru mělo být určitě alespoň o 100g více, neboť když jsem pročítala v knize ostatní recepty na polevy, bylo v nich na menší množství tekutiny než v tomto receptu mnohem více cukru.
Nicméně jsem statečně pokračovala v postupu dále.
Prochladlý korpus jsem rozřízla a jednu polovinu pomazala téměř celou skleničkou meruňkového džemu.

Druhou polovinu jsem namazala připraveným krémem a rozvrstvila na něj oloupané a nakrájené pomeranče.

Obě poloviny jsem spojila, polila polevou a ozdobila plátky glazovaného pomeranče.

A teď počítejte se mnou kolika prohřešků jsem se vůči Anušinu receptu dopustila :

Korpus jsem připravovala sama a ušlehala, místo utřela jsem nejdřív žloutky a pak bílky,
při přípravě korpusu jsem do něj zapomněla dát rozehřáté máslo, toho jsem si všimla jak stojí osamoceně v kastrůlku na sporáku až když byl korpus v troubě,
nepoužila jsem kostkový cukr, který jsem měla dle receptu otřít na pomeranči a následně roztlouct v hmoždíři, ale cukr krupicový a kůru z pomeranče jsem drze nastrouhala na struhadle,
korpus jsem pekla jen 17 minut oproti uváděné půl hodince, ale to bylo možná tím, že v něm chybělo máslo,
do smetany jsem pro jistotu dala ještě 1 lžičku polohrubé mouky, protože jsem bála, že mi to nezhoustne,
uvařený krém jsem do utřeného másla nalila najednou a ne po troškách a prošlehala
a nakonec jsem nebyla schopná vyrobit popisovanou ozdobu, čili pomerančový květ a dort jsem ozdobila plátky glazovaného pomeranče.

A představte si, že i přes všechny tyto poklesky byl Pomerančový dort naprosto úžasný a luxusní chuťový zážitek. Tak se do něj i vy směle a bez obav pusťte. Dobrou chuť přeje Bára (www.sladkyoblacek.blog.cz).

Prapodivná omáčka

2010-04-23T09:42:00.001+02:00

Když si dnes kuchařka vyslechne, ža ta omáčka byla nějaká prapodivná, moc ji to nepotěší...dovedu si představit, že takto "jemně" by na návštěvě hodnotil něco pro něj nepřijatelného můj otec.

Ale že jsem náznak humoru nalezla v Kejřce, to mě zaujalo! Čím se to zdála autorce tahle omáčka tak prapodivná?

Začíná jako cibulová a přidává se do ní sardelové máslo, citrónová kůra, bobkový list.

Zkusím ji, když tu zrovna mám zbytek masa. Vařené hovězí často nemívám, ale kus suššího kuřete (v duchu Anuše - nějaká ta zbylá pečeně) by se omáčkou vylepšit mohl.

Cibulová jíška je základem pro mnoho omáček, a není to nic jiného, než přiměřeně osmažená cibule zasypaná moukou, která se musí nejprve trochu opražit. Mělo by jí být tolik, aby nezůstalo moc volného tuku, ale když bude jíška zas moc mouková, suchá, bude dělat více žmolků a může snáze vytvořit "kejdu", jak jsme říkali. S cibulí to dělá pěkné bubliny...

Lůj se dnes nepoužívá, sádlová či máslová jíška je dobrá, z oleje nestojí za mnoho...ale bude se méně přepalovat, když máslo a olej napůlíme.

A teď aplikuji známé zaříkadlo: Studená jíška, teplá voda, teplá jíška, studená voda...Osmaženou jíšku zalijeme tedy studenou vodou nebo vývarem ( vyzkoušela jsem mražené kostičky) a provaříme. Někde Anuše radí jen několik varů, ale málo provařená mouka není dobrá.

Hlavní je nějak to množství odhadnout a další syrovou mouku do omáčky už nepřidávat, nebo se z ní opět uvaří nedobrá "kejda". Ostatně dneska jsou v módě omáčky řidší a téměř bez mouky.

Cibulový základ se ochutí solí, pepřem a některou z přísad - Anuše uvádí třeba tyto varianty:

sardelová, gulášová a u dalších se postup mírně obměňuje.

Do prapodivné se dává citrónová kůra, bobkový list a nové koření, sardel s máslem...babička dávala sardelovou pastu do všeho a vyprávěla u toho o sardelích.

Chuť omáčky nebyla špatná, taková lepší "UHO" (univerzální hnědá omáčka). Citrónová kůra dodá chuti na fajnovosti. Podle receptu jsem omáčku přecedila - na kousek zbylého kuřete s bramborovými noky.

Velikonoční beránek z těsta piškotového podle receptu starého

2010-04-20T11:47:00.002+02:00

Velikonoční beránek z piškotového těsta podle Anuše Kejřové upekla podle starého receptu z kuchařky Anuše Kejřové Hanka (HaF). Dílo se povedlo, staré recepty fungují a za rok si ho můžete podle doporučení Hanky vyzkoušet i vy. Recept bude trpělivě čekat v rubrice “Vaříme s Anuší Kejřovou”, za rok jsou tu Velikonoce zas. Kdo má doma pěknou keramickou formu na beránka, může si ho natrénovat i během roku a nečekat na příští jaro. Hance děkuji za další pěknou recepturu uvařenou podle staré kuchařky :-)

K Velikonocům patří beránek a na jednoho jsem si vypůjčila recept od Anuše Kejřové. Doma pečeme pravidelně beránka z třeného ořechového těsta s rozinkami, ten Anušin je piškotový.

Prvním důležitým bodem je řádně vymazat a vysypat formu na beránka.

Piškotový beránek podle receptu Anuše Kejřové

25 dkg cukru moučka
5-6 vajec
28 dkg hrubé mouky
vanilkový cukr
2 hořké mandle
pomerančová kůra
2 dkg citronátu

V míse třeme cukr, 4 žloutky, 1 celé vejce, pomerančovou kůru a vanilkový cukr asi 20 minut. (Já to ošidila mixérem a 10 minutami)

Ze 4-5 bílků ušleháme tuhý sníh a střídavě s moukou přidáváme k ušlehaným žloutkům. Opatrně vmícháme strouhané mandle a 2 dkg usekaného citronátu -http://www.cukrar.cz/show_print.asp?id=286 – možno nahradit kandovaným ovocem. Já kandované ovoce nedávala, děti jej pak důmyslně vydloubávají ven.

Hmotu nalijeme do formy a upečeme v nepříliš horké troubě do růžova.

Konstatování “upečeme do růžova” mi přišlo lehce humorné, neboť forma je uzavřená a na beránka tak nějak nebylo vidět. Po 45 minutách jsem naznala, že by beránek mohl být růžový a putoval z trouby ven. Zadní část formy šla po zchlazení mokru studenou utěrkou lehce sundat a beránek vypadal zezadu velmi pěkně. Problém nastal s přední částí formy. Ačkoli byla pečlivě vysypaná, tak přece jen piškotové těsto je náchylnější k přichycení a beránek se v místě uší a čumáku nechtěl formy pustit.

Nakonec jsem zvítězila, jen beránek vypadal lehce odrbkaně. Anuše zdobila bílkovou polevou, my raději cukrujeme. Zde je výsledek:

Musím ale říci, že piškot byl fantastický – nadýchaný a lahodný.

Zřejmě jen otázka pár pečení a člověk by vychytal i ty drobné chybky při dolování beránka z formy. Když tak zavzpomínám, tak je pravda, že i toho prvního ořechového jsem z formy dolovala poněkud hůř. Každopádně recept nezklamal a spravil mi náladu po nepovedených mazancích.

Dobrou chuť přeje HaF

Smažený králík podle Anuše Kejřové

2010-04-20T11:45:00.000+02:00

Oblíbená úprava králičího masa – smažená králičí stehýnka – připravila jako další ze svých domácích receptur Alena. Zalistovala ve “Zlaté úsporné kuchařce” a podle doporučení Anuše Kejřové podávala i ona s bramborovým salátem. Recept na bramborový salát vorařů dává Alena k dobru. Díky Aleně a všem ostatním, že se zapojili (zapojí?) do soutěže Vaříme podle starých kuchařských knih. Nejsou to jen obyčejné recepty, jsou kořeněné vzpomínkami na dobré domácí jídlo z kuchyně našich babiček. Špetka vzpomínkového koření prospěje každému z nás. Dávám slovo Aleně, aby se mohla rozepsat o svých vzpomínkách a pozvat nás na dobrý recept – smažená králičí stehýnka s bramborovým salátem.

Smažený králík u nás býval běžně. Jako dítě jsem měla nejraději smaženou přední nohu.Ta se smažila celá, nedala se vykostit.
V sobotu jsem měla zadní běhy.

Ty jsem částečně vykostila, opatrně naklepala, osolila. Vejce jsem osolila, přidala trochu mléka a pořádně rozšlehala. Stehna jsem obalila v hladké mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance.

Anuše hodně používala sádlo a jsem ráda, že se zase vracíme k surovinám našich předků. Řízky jsem vložila do hodně rozehřátého sádla a potom zmírnila teplo a zvolna smažila, aby se maso propeklo a nebylo uvnitř syrové.

Rada Anuše Kejřové:

Dáme -li maso do nerozpáleného sádla, napije se maso tohoto omastku a není dobré.

Anuše doporučuje podávat s bramborovým salátem nebo smaženými brambory. Já servírovala s bramborovým salátem vorařů, jinak doporučuji vařené brambory nebo bramborovou kaši. Jako vhodnou přílohu lze zvolit kompot nebo listový či zeleninový salát.

Dobrou chuť přeje Alena

(www.ajina-kucharka.wz.cz)

Jehněčí pečeně s dušeným špenátem

2010-04-20T11:40:00.000+02:00

K Velikonocům patří špenát a jehněčí stejně jako kapr a stromeček k Vánocům. Naprosto přesně to vystihla Hanka a vybrala z kuchařských recepisů Anuše Kejřové právě tuto tradiční specialitu. Jestli budete chystat jehněčí pečínku podle doporučení znalkyně staročeské kuchyně AK nebo dáte na rady Hanky, vždy dojdete k vynikajícímu výsledku. Jehněčí pečínka na jaře nikdy nezklame. Dušený špenát s vařeným novým bramborem jen zaručí spokojenost a blaženost našich žaludků, kterým se na jaře zachtělo něčeho zeleného a čerstvého. Původní recepturu Anuše Kejřové doprovází hlávkový salát, jak vidno z knihy. O ten se též nenechte ošidit. Nikdy není salát křehčí a křupavější než na jaře. Jak se jídlo povedlo a jak chutnalo, to ví Hanka :-) … přečtěte si recept.

Největší problém bylo sehnat na našem malém městě jehněčí, ale zadařilo se.V receptu byl jehněčí zadek, já byla vděčná za plecko a kousek krku. Dalším prubířským kamenem byl čerstvý špenát, tady bohužel, musel vypomoci mražený listový.

Začala jsem jehněčím – jak píše Anuše, přelila jsem maso vařící osolenou vodou a prošpikovala jej nudličkami slaniny. Ta přišla také drobně nakrájená i pod maso. Pak jsem osolila, opepřila ,vložila na plech a přelila asi 14 dkg vařícího másla. Lehce podlité putovalo jehněčí do trouby.

Během pečení masa byl čas na špenát. Děláme jej doma podobně, ale dodržela jsem postup podle receptu. Jen jsem jej trochu uzpůsobila mraženému polotovaru. A to tak, že špenát šel do kastrolu s trochou mléka a pomalu se nechal rozdusit.

Mezitím jsem si připravila světlou jíšku. Na 4-5 dkg másla jsem osmažila 2 dkg strouhané cibule do růžova.

Potom jsem přidala vrchovatou lžíci mouky, když měla jíška tu správnou barvu, přidala jsem trochu vývaru a hladce ji vymíchala.

Poté putovala jíška do špenátu, k tomu česnek utřený se solí (u nás se česnekem nešetří) a špetka muškátového květu (to byla pro mne novinka). V hrnečku se promíchaly asi 3 lžíce sladké smetany s jedním žloutkem a vše putovalo ke špenátu. Dusilo se do zhoustnutí, nakonec dosolit, případně lehce opepřit.

To už bylo hotové i jehněčí a mohlo se nosit na stůl.

Podávali jsme s novým bramborem. Maso bylo vynikající. Mám zkušenost spíše s kůzlečím, děláme jej občas na česneku, ale máslo jehněčímu moc sedělo. Byla to velmi jemná a chutná úprava. Mohu jen doporučit.

Dobrou chuť přeje HaF

Brynzové větrníčky

2010-04-20T09:24:00.000+02:00

Co dobrého na párty? Třeba slané větrníčky. Když budou plněné brynzou, nikoho by nenapadlo, že recept na ně je už v notně zaprášených kuchařkách. Větrníčky s brynzou objevila, upekla a naplnila Hanka (HaF) a servíruje nám je v celé své rafinované kráse. V kombinaci s obloženými chlebíčky, tedy s receptem předchozím, nám tu vystrojila pěknou studenou hostinu :-) Nevím co vy, ale mě se kombinace odpalovaného těsta s příjemně slanou chutí brynzy doslava nadchla a na jazyku se snoubí v jednu chutnou představu ;-)

Brynzové větrníčky podle Anuše Kejřové

Recept připravila HaF: … K chlebíčkům jsem nachystala ještě brynzové větrníčky.Velmi mě zaujala jejich slaná varianta.

Dodala jsem si odvahu a Anuši důvěřovala. V soupisu surovin píše:

1/4 l mléka
10 dkg másla
23 dkg mouky (já použila hladkou)
6 vajec
sůl

V postupu je uvedeno, že se má mléko s máslem svařit ve vodní lázni. Já si to zjednodušila a osolené mléko s máslem jsem zahřála v kastrolku přímo na plotýnce.

Jak se mléko s máslem začalo vařit, přisypala jsem za stálého míchání mouku. Až se těsto odděluje od kastrolu a utvoří hrudku, odstavíme a necháme chvíli vychladnout.

Posléze postupně zapracujeme všech 6 vajec.

Vychladlým těstem naplníme sáček s širší hvězdičkou a na plech s pečicím papírem nastříkáme větrníčky. Pečeme ve středně vyhřáté troubě do zlatova. Jak Anuše napsala, tak to fungovalo. Větrníčky naskočily a smály se z trouby jako malá sluníčka!

Než větrníčky vychladly, nachystal se brynzový krém:

12 dkg másla a 18 dkg brynzy ušlehat dohromady a podle potřeby dosolit.
Větrníčkům odříznout vršky a naplnit. Přiklopit zpět špičku větrníčku.
A je hotovo!

Takhle vypadaly.

I když jsem měla obavy, tento recept fungoval na 100 %.

Teď už si umím větrníčky představit i na slano, třeba s nivovou náplní či šunkovou pěnou. Fantazii se meze nekladou. Jen mi tam chyběla nějaká poleva. Ta k větrníčkům prostě patří. Napadá někoho nějaká slaná?
Díky za případné tipy.

Dobrou chuť přeje HaF

Ořechový koláč s brusinkami

2010-04-20T09:20:00.000+02:00

Ořechový koláč s brusinkami. Ať hledám, jak hledám, nenacházím nic, pro co bych neměla slabost. Pikantní lehce nakyslé brusinky a křupavé lískové oříšky jsou dalším z parádních moučníků prvorepublikové kuchařské knihy. Takové recepty jsou ozdobou naší české kuchyně. Ruku na srdce! Kdy naposledy jsem pekla mřížkový koláč? Když si odmyslím pravý linecký na rakouské straně, neměla jsem ho dost dlouho. Proto děkuji Hance, že umí knihou tak dobře listovat a objevila učiněný poklad. Zařazuji ho do zlatého fondu rubriky V kuchyni s Anuší Kejřovou, takových mistrovských vyzkoušených receptů je tam už pěkná hromádka. Klidně se o tom můžete přesvědčit na konci článku s názvem Vaříme podle starých kuchařských knih.

Hanka píše: “Po jarním obědě se nám zatáhla obloha a přišla chuť na něco sladkého ke kávě.Vybrali jsme ořechový koláč s brusinkami.”

Ořechový koláč s brusinkami

Potřebujeme:

10 dkg másla
9 dkg cukru moučka
1 vejce
18 dkg krupičkové mouky
7 dkg lískových oříšků
pomerančová kůra
vanilkový cukr
kypřící prášek
brusinkový kompot
rum

Utřeme máslo s cukrem, přidáme pomerančovou kůru, půl sáčku vanilkového cukru, vejce. Třeme asi 8 min.

Pak postupně přidáváme mouku s 1 lžičkou kypřícího prášku (dala jsem hrubou mouku). Těsto vyklopíme na vál a zapracujeme 7 dkg mletých lískových oříšků a tři strouhané hořké mandle (já dala pár kapek mandlového aroma). Vypracujeme nelepivé těsto.

Jednu třetinu těsta dáme bokem, ze zbytku vyválíme silnější placku a vtlačíme ji do koláčové formy (mně se moc nedařilo nelepivé těsto i když jsem přidala trochu mouky – těsto jsem nakonec do formy vtlačila rovnou, bez vyválení). Potřeme brusinkami – na plotýnce v kastrolku umícháme 2 lžíce brusinkového kompotu se lžící rumu. Zbytek těsta vyválíme v tenčí válečky, které klademe na koláč křížem přes sebe. Potřeme vajíčkem a dáme péci do nepříliš horké trouby do zlatova.
Pečeme asi 20-30minut.
Chuťově velmi zajímavé spojení oříškového těsta s brusinkami. Ale cítila jsem v těstě zrnka hrubé mouky. Možná by stálo za pokus vyzkoušet jemnější mouku než hrubou. Každopádně je to velmi zajímavý moučník k odpolední kávě či čaji.

Příjemné mlsání přeje HaF

Zajíc à la Marseille podle Anuše Kejřové

2010-04-19T18:15:00.002+02:00

Druhým pokusným králíkem se stal zajíc! Zajíc à la Marseille je další recept, do kterého se pustila Hanka a já ho mohu zde s velkou chutí představit. Noblesní receptura Anuše Kejřové káže vylepšit špikovaného zajíce nejen tradiční slaninou, ale přidává sardelky a červené víno. Doporučuje takto připraveného zajíce nechat odležet do druhého dne, neboť tak maso získá na chuti a bude ještě lepší. Tak jako dnes se k zajíci podával knedlík, ale šikovná hospodyně mohla připravit i máslové paštičky.

Zajíc à la Marseille

Potřebné suroviny:

zaječí zadek (my dali celého)
10 dkg slaniny + na špikování
sardelky (1 krabička)
petrželová nať
2 dkg másla
4 dkg cibule
koření (celý pepř)
vinný ocet
červené víno
mouka

Zajíce naporcujeme,odblaníme a prošpikujeme částí slaniny a sardelkami (pár jich necháme do másla), lehce osolíme. Posypeme sekanou petrželovou natí.

Na pekáči rozehřejeme uškrabanou slaninu (asi 10 dkg) spolu s 2 dkg másla , utřeného se zbytkem sardelek (tato kombinace skvěle provoněla celý byt). Přidáme 4 dkg jemně strouhané cibule (asi ½ střední velikosti) , celý pepř a necháme zpěnit.

Přidáme zajíce, orestujeme, podlijeme (nejlépe dobrým vývarem) a dáme péct do měkka. Během pečení podléváme a jednou obrátíme. Hotového zajíce vyjmeme a doděláme omáčku. Přidáme 2 lžíce vinného octa, 4 lžíce červeného vína, zahustíme špetkou mouky a provaříme. Podáváme s knedlíkem.

Mé postřehy z přípravy tohoto receptu:

Přiznávám, že u omáčky jsem se řídila vlastní chutí, tudíž množství octa a vína zde uvedené jsem brala jako orientační. Jinak v receptu není uvedeno, že by se zajíc solil (zřejmě by měly stačit sardelky), ale já lehce solila. Recept je to zajímavý a velmi jedlý – a navíc příjemná změna. Většinou vaříme zajíce na černo nebo zajíce cibuláře či na špeku.

Dobrou chuť přeje Hana Fryšáková – HaF

Noky k masu

2010-04-16T21:50:00.000+02:00

Vaječné nočky jsem zkusila do rajské polévky, byly výborné. Jistě bude mít Anuše nějaké dobré noky i k masu! Našla jsem:

Noky jsem dosud tak nějak opomíjela, jen někdy jsme používali malé nočky z vajíčka a mouky do polévky, ale jako příloha neměly doma moc dobrou pověst, ani sama jsem se k nim nikdy nedostala. Možná zvláštní. Mnozí si jistě vzpomenou na spor o nok či knedlík ve filmu Pelíšky...

Teď jsem měla dobrou omáčku, ke které by se noky skutečně hodily, tak proč je konečně nevyzkoušet?

Trochu mě zklamalo, že těsto se zpracovávalo dosti těžko, muselo být totiž tuhé. Zkrátka práce podobná hnětení těsta na knedlíky.

Vykrajovat noky úhledně mi hned nešlo, je potřeba je na lžíci trochu zakulatit, poválet po stěně mísy a lžíci dobře namočit ve vařící vodě. Vařila jsem raději na dvakrát, ale asi by se vešly do velkého kastrólu najednou. Noky se totiž nenavařily nijak dramaticky. Zkusila jsem po deseti minutách, zda jsou dost provařené - syrové nebyly, ale zdály se ještě dost tuhé, tak jsem dvě minutky přidala.

Vylovila jsem je děrovanou lžící a lehce omastila. Žádná krása to nebyla, ale na často u Kejřky i v jiných staších kuchařkách používané vylepšování vzhledu strouhankou taky nevěřím :) To by mě zajímalo, jestli to dnes někdo používá?

Na potření a posypání:
1 vejce
mák (sezamové semínko)
med

Do vlahého mléka přidáme dvě kostky cukru a rozdrobíme kvasnice. Necháme vzejít v teplé místnosti. Máslo rozpustíme a necháme zchladnout (může být vlahé). Do mísy prosijeme hladkou mouku, přidáme špetku soli, cukr, strouhanou citrónovou kůru, dva žloutky, vykynutý kvásek a rozpuštěné máslo. Těsto dobře vypracujeme vařečkou (musí být hladké a nesmí se lepit na stěny mísy). Zakryjeme ho utěrkou a necháme v teplé místnosti kynout asi 45 minut.
Pomoučíme si vál a těsto rozdělíme asi na 20 kousků. Z každého kousku uválíme váleček o průměru asi 1 cm a délce asi 25 cm. Stočíme do jidáše a dáme na plechy vyložený papírem na pečení. Opět přikryjeme utěrkou a necháme asi 15 minut kynout.
Potom potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme mákem (nebo sezamovým semínkem). Vložíme do trouby předehřáté asi na 180 st. C a upečeme do zlatova. Před podáváním rozkrojíme a mažeme tekutým medem.

Volně podle Zlaté úsporné kuchařky Anuše Kejřové.

Poznámka:
Jde o typické velikonoční pečivo.

Skopové na kyselo po bulharsku

2010-04-11T21:04:00.001+02:00

Měla jsem skoro kilový kus jehněčí plece, pěkně v síťce, odpočívalo v mrazáku. S tím si Kejřka jistě bude vědět rady, maso to bylo vždy snadno dostupné i levné. Když se rozhlídnu za hranicemi, je tomu tak stále, jen v tuzemsku je to snad od dob družstevních velkochovů problém - že prý by ho nikdo nekupoval, tvrdili kdesi celkem nedávno. Když se semtam objeví za cenu lepšího hovězího, není divu.
Našla jsem si několik receptů na jehněčí i skopové. Chtěla jsem maso našpikovat, nakořenit a upéci. Ale když jsem ho rozmrazila a rozložila, vůbec se mi nelíbilo! Bylo na něm hodně loje, blan a šlach taky dost.

Očistit se to musí, to je jasné, jinak by maso mohlo být nepříjemně cítit, tak jsem tím začala. Trvalo mi to docela dlouho, pracovala jsem malým nožem a pitvala sval po svalu, však taky jsem vyřezala tak třetinu váhy! Ale maso už začalo vypadat lépe.
Jenže na pečínku to nebude, krom jednoho kousku ani není co špikovat, tak byly malé...bylo to spíš jako kližka na guláš...nebo, koukla jsem znova do Kejřové, bych mohla použít tady ten recept na skopové, však to moje jehněčí do něj nemá daleko:
Skopové na kyselo po bulharsku

Vypadá to skoro jako na divoko, jen se dává ještě paprika, maso se předem spařuje, hm, to zkusím - to nemůže škodit. Ale koření a zeleniny dám po zkušenostech už více, asi tolik, kolik jsem zvyklá. Tak, odsouhlasila jsem si to.

Maso jsem spařila, osolila a s tlučeným jalovcem nechala chvíli stát. Zatím jsem si připravila odvar z trochy vody a octa (po třech lžících), nových koření, pepřů, tymiánu, hřebíčků, bobkových listů, asi dvojnásobně, než kolik se uvádí v receptu.

Zabrání se tím lovení kuliček z omáčky, stačí přecedit malým cedníčkem a je to. Ale odvar zas není tak silný, jako když dáte koření rovnou do masa. Když nejsem líná, umotám z kousku gázy, vyčleněné v kuchyni, malý uzlíček. Na všednodenní vaření v omáčce či polévce prostě koření nechám :) Existují i jiné finty, jednorázové sáčky asi jako na čaj a jistě i další. Jak s kořením nakládáte vy?

Pak jsem maso opekla na sádle, přidala cibuli, mletou papriku, podlila odvarem z koření a dusila.

Podle receptu se dává zelenina až později, ale přidala jsem ji skoro hned, strouhanou mrkev a celer, bylo jí taky více než 3 dkg. Další dušení netrvalo ani moc dlouho, podlévala jsem už vínem, opět místo jedné lžíce jsem dala více, ta by tam ani znát nebyla! No a trochu zahustit jíškou, provařit. Maso bylo kupodivu pěkně měkké asi za půl hodinky.
Akorát jsem mezitím stihla uvařit bramborové knedlíky. Osvědčený recept, bezchybně fungující, jsem na ně získala náhodou před lety v jablonecké porodnici! Na kilo brambor jedna dětská krupička (500 g, stačí i 400 g) a jedno vejce, sůl.
Omáčku jsem ještě dokyselila citrónovou šťávou, nebyla špatná - přidala jsem ještě více papriky a soli.
Dle receptu jsem na ukázkovou porci omáčku přecedila.

My si ji dali i s tou zeleninou, máme to tak radši. Název je mnohem exotičtější než výsledek. Omáčka byla trochu kyselejší než na divoko, navíc chuť doplňovala ta paprika. S bramborovým knedlíkem z jehněčího bylo dobré velikonoční jídlo. Byla jsem ráda, že jsem maso hodně očistila, i že jsem ho spařila. Chutnalo dosti skopově, ale ne nepříjemně.

I po ohřátí bylo dobré, žádná skopová pachuť, ze které má leckdo strach, se neobjevila. Zajímavé je, že je to úprava bez česneku, ač to je právě kombinace, která první každému vytane na mysli. Docela ráda bych vařila skopové či jehněčí častěji.

Vilemína

Pečená kuřátka s masitou nádivkou z drůbků

2010-04-10T23:01:00.000+02:00

Pečená kuřátka s masitou nádivkou z drůbků se za časů prababiček a podávala v předjaří s novým bramborem a kompotem z loňské úrody ze zahrádky. V zahradě touto dobou rašila první pažitka a dostala svou velkou roli v nádivce. Takovým nedělním obědem nikoho neurazíte ani dnes. Tento příspěvek je od Hanky a zařazuji ho do rubriky V kuchyni s Anuší Kejřovou – Vaříme podle starých kuchařských knih, protože právě její kuchařská kniha se stala vděčnou inspirací. Co říkáte na takový tradiční a oblíbený recept? Když kuře, tak s nádivkou! Já klidně vyměním stehýnko za nádivku ;-)

Hanka píše: “Po houskové polévce se servírovala kuřátka s nádivkou.” Já trochu zamíchala pořadím, ale vůbec nebylo na škodu proložit si náladu po polévce medovým koláčem :-) Kdo má rád sladké, hlavní moučník bude ještě po nadívaných kuřátkách následovat. Hanka nic nevynechala a je vidět, že podle Anuše Kejřové se dá velmi inspirativně vařit. Tento recept je již jarně naladěn, nechybí v něm svěží pažitka.

Pečená kuřátka s masitou nádivkou z drůbků

Suroviny:

2 malá kuřátka (každé kolem 1kg)
drůbky
housky
máslo
vejce
trochu mléka
citr. kůra
mandle
pažitková nať
muškátový květ nebo oříšek

Připravíme nádivku – buď podle svého zvyku nebo podle Anuše Kejřové:
Drůbky (žaludky, srdíčka, játra) očistíme, rozkrojíme a udusíme na másle se špetkou pažitky do měkka. Pak drobně usekáme. Utřeme 5 dkg másla, 1žloutek, 1 vejce, špetku soli, muškátový květ nebo oříšek, citrónovou kůru a strouhané mandle. Přidáme pažitku, trochu mléka, usekané drůbky a tři rozdrobené housky. Můžeme zvlhčit masovou šťávou z drůbků. Umícháme v nepříliš tuhou nádivku. Nakonec přidáme ušlehaný tuhý sníh ze dvou bílků.

Kuřátka očistíme, uvnitř vymažeme jemně utřenou slaninou a naplníme nádivkou. Zašijeme nebo spíchneme jehlou.

Osolíme a dáme na plech s máslem, prsíčky dolů, péci. Podléváme vývarem nebo slanou vodou.

Během pečení jedenkrát otočíme, potíráme máslem a pečeme do zlatova.

Upečené rozkrojíme na půlky a přelité šťávou podáváme s novými brambory. Bohužel, v obchodě brambory zatím nic moc, tak se u nás kuřátka podávala s rýží.

Dobrou chuť přeje Hanka – HaF

Medový koláč podle stoletého receptu

2010-04-10T22:57:00.001+02:00

Medový koláč z žitné mouky, s vůní pěti koření, neloupanými sekanými mandlemi a se šibalskou (víc než) kapkou rumu asi málokoho nepotěší. V pátek ho upekla na sobotní snídani Hanka a rozšířila rubriku vaření podle tradičních českých kuchařských knih o další zajímavou dobrotu. Medový koláč podle stoletého receptu. Recept provoní rubriku V kuchyni s Anuší Kejřovou a zároveň ho řadím do soutěže: Vaříme podle starých kuchařských knih.

Hanka píše: “V pátek vybrala rodinná rada na sobotní snídani recept na medový koláč.”

Na medový koláč potřebujeme:

40 dkg žitné mouky
60 dkg medu
6 vajec
1 dl rumu
1 prášek do pečiva
koření – vanilka, hřebíček, nové koření, ml. skořice, citron
10 dkg hrubě sekaných mandlí

Med jsem v míse rozehřála ve vodní lázni do tekutého stavu, přidala 5 žloutků,1 vejce, citronovou kůru, rum a mletou skořici. Mezitím jeden dobrovolník v hmoždíři zpracoval nové koření, hřebíček s vanilkou a vše to putovalo k medu.

Když jsem vyčetla v postupu, že je třeba hmotu míchat půl hodiny do pěny, vyrazila na pomoc technika. Šlehačem byla hmota ušlehána do přijatelné konzistence v přijatelném čase. Potom jsem po částech zapracovala žitnou mouku smíchanou s kypřícím práškem a přidala sníh z 5 bílků.

Po opatrném vmíchání sněhu přišly na řadu mandle.

Vymazat a vysypat plech, nalít těsto a šup do trouby. Péct pomalu asi hodinu, ne moc prudce.
Doporučuji poctivě hlídat, v případě potřeby plech přikrýt alobalem. Díky vysokému obsahu cukrů povrch tmavne velmi rychle.

Ochutnávali jsme koláč (navzdory pokročilé noční hodině) ještě teplý – první dojem –velmi chuťově výrazný po medu a koření. Ráno, vychladlý, poměrně medově sladký, ale nepřeslazený. Zvažovala jsem, zda ho nepromazat rybízovou marmeládou, ale nakonec byl servírován jen lehce přelitý naředěnou marmeládou a byla to úžasná mňamka. Když se rozležel do druhého dne, tak nějak se vytratila původní sladkost a zůstala úžasná chuť medu a koření, takový perníkový chléb. Hodně chuťově podobné perníku na strouhání. Dětem ta výrazná chuť vadila, ale mně a manželovi velmi chutnal. Navíc úplně fantastické jsou v tom koláči ty větší kousky mandlí. Tento koláč u nás bude častěji. Chudáci včelky se budou muset snažit, aby bylo z čeho péct.

Medové mlsání přeje Hanka – HaF

Housková polévka podle Anuše Kejřové

2010-04-10T22:45:00.001+02:00

Nedělní oběd se vším všudy. Houskovou polévku navařila Hanka. Po dobré polévce bude servírovat kuřátka s drůbkovou nádivkou a neošidí nás ani o výtečný moučník. Inspirací se jí stala opět tradiční česká kuchařka Anuše Kejřové. Recept přidávám do rubriky a zároveň do soutěže Vaříme podle starých kuchařských knih. Nejsou v nich jen zapomenuté obyčejné recepty, ale samá lahodná jídla, navíc kořeněná vzpomínkami na vynikající kuchařské umění babiček. Špetka vzpomínkového koření prospěje každému z nás ;-)

Hanka píše: “U nás na Moravě už je jaro v plném proudu, a tak jsme dostali chuť na jarní oběd. A protože polévku z jarních bylinek už navařila p.Vilemína, padla volba na houskovou polévku a k tomu kuřátka s drůbkovou nádivkou.”

Rohlíky nakrájíme na lístky a dáme osmažit na máslo.

Zlatavé rohlíčky zalijeme zeleninovým vývarem (jemný kuřecí by se hodil taky) a povaříme asi půl hodiny.

Anuše radí prolisovat, já vzala ponorný mixer a polévku rozmixovala.V případě potřeby rozředíme vývarem a přidáme hrníček sladké smetany s rozmíchaným žloutkem. Polévku okořeníme muškátovým oříškem, dosolíme a přidáme drobně usekanou pažitku nebo petrželku.

Tato polévka je úžasně jednoduchá, voňavá a překvapivě velmi chutná. Přesné množství surovin nerozepisuji, dělala jsem ji od oka, ze dvou rohlíků pro čtyři porce (k tomu asi 1dl smetany a 1 žloutek). Myslím, že si ji každý uzpůsobí podle svých chuťových zvyklostí.

Dobrou chuť přeje HaF (Hanka)

Krupicová trhanina

2010-04-03T11:29:00.000+02:00

Do trhance se dává dost vajec a podle pamětníků se před válkou nejvíc dělával právě v této předvelikonoční době, kdy vejce už byla levnější. Hodil se i do postního menu.

V Zlaté úsporné kuchařce je řazena trhanina krupicová mezi moučníky. Pokud by měl být hlavním jídlem (po polévce), počítejte s dvojitou dávkou na 4-5 porcí.

Nasypala jsem tedy 1/8 litru krupice do 1/2 litru mléka a nechala stát.

Pak už jen stačilo přidat 3 žloutky, 30 g cukru, špetku soli a nastrouhat trochu citrónové kůry. Ušlehala jsem sníh a lehce vmíchala do řídkého těsta, nešlo to moc dobře, ale to nevadí.

Těsto není úplně kompaktní, ale to je správně - sníh do něj také nejde úplně ideálně zamíchat, aby moc nespadl, ale jinak to ani já z dětství nepamatuju.

K upečení trhance z půl litru mléka stačí nádoba velikosti dortové formy - mně ideálně posloužila smaltovaná pánev s odnímatelným držadlem - skleněný i smaltovaný pekáč mám větší, tam by se vešlo těsto z litru mléka, a keramickou misku zase menší. Hlavně je třeba dobře vymazat máslem, když v těstě žádný tuk není.

Pečeme v dosti horké troubě, až povrch zezlátne.

A nyní ten hlavní fígl - trhání. Těsto bylo dosti řídké, tak uvnitř je ještě hodně mazlavé až tekuté. Vidličkami ho celé roztrháme, aby se propeklo všude, vrátíme do trouby a už radši více hlídáme...pokud zase je navrchu už opečené, zkontrolujeme, jestli není třeba natrhat a převrátit trhanec ještě na nějakém zapomenutém místě, a dopečeme.

Čirou ovocnou šťávu jsem neměla, nahradila jsem ji řidším rybízem a la brusinky. Pamatuju, že jsme na trhanec vždy dávali obyčejný sirup Lesní směs, ale dnes jsou prý k dostání i jiné a dobré šťávy - to je zrovna "komodita", o které mám nulový přehled:) Pokud někdo má tu domácí malinovou nebo rybízovou, pochutná si určitě.

Trhance asi nejsou zrovna v módě, přitom je to pokrm jednoduchý a lehký.

Však je známo, že jeho varianta z mouky byla oblíbeným pokrmem císaře pána (Kaiserschmorn či Kaiserschmarrn). Trhanec má řadu podob, může vypadat i jako potrhaná palačinka. Poměry surovin a počty vajec se také liší, našla jsem až dvojnásobek proti Kejřové - až čtyři vejce na čtvrt litr mléka, i dvojnásobek krupice - prostě jak už to tak bývá. Recept Anuše Kejřové je tedy vskutku značně úsporný a zcela tím odpovídá zaměření její kuchařky! V rozpise jsou dokonce uvedena 2-3 vejce, ale z pouhých dvou vajec by už trhanina těžko držela pohromadě:)

Polévka z pražené krupice podle Anuše Kejřové

2010-03-29T10:08:00.000+02:00

Vařit s námi začala i Alena a já vás mohu s radostí odkázat na její web, kde to dobrým domácím jídlem voní již pěknou řádku let. Když jsem si svůj blog “Šárčina škola vaření” zakládala (rok 2006), u Aleny se už pilně vařilo. Pokud stránky Ajina kuchařka náhodou neznáte, přijměte pozvání. Alena připravila již dvě skutečně skvělá domácí jídla – začínám servírovat její polévku. Těšit se můžete i na báječný hlavní chod. Protože v emailové zprávě toho Alena napsala víc, dovolím si její slova přidat k receptu na starodávnou polévku z pražené krupice, kterou jsem v dětší mívala ráda a dost dlouho jsem ji ve svém talíři neměla. Určitě je to škoda a podle Anuše Kejřové bude dobrá. Vy máte možnost vyzkoušet, já nyní už dávám slovo Aleně.

Jsem moc ráda, že jsem díky tobě vzala do rukou Úspornou kuchařku.
Nacházím tam opravdu zajímavé věci. Stačí v úvodu její rady.
Recept na straně 170 – Kotleta smažená mi připomněla dětství, když jsme bývali na návštěvě u babičky. Babička servírovala mému tátovi k obědu smažený řízek se zelím a bramborem. My jsme zelí odmítaly, tak nám ho nedala. Někdy to dávám k lepšímu a ono to je i v kuchařce.

Polévka z pražené krupice
2 lžíce sádla jsem rozpálila v hrnci, na tuk jsem dala orestovat 1 lžíci nastrouhané cibule. Cibuli jsem opravdu nastrouhala na jemném struhadle. Uvědomila jsem si, že v polévce nemají plavat kousky cibule! Ty by tam byly i když bychom cibuli nakrájeli velmi najemno.

Cibuli jsem krátce orestovala a zasypala 4 lžícemi krupice, použila jsem dětskou krupičku. Za stálého míchání jsem nechala zežloutnout. Musí se stále míchat, aby se neopražila příliš dohněda.

Opraženou krupici jsem nechala trošku vychladnout a potom zalila vývarem. Polévku je dobře důkladně provařit minimálně 20 minut, aby se krupice dobře provařila. Okořenila jsem špetkou muškátového květu a zavařila rozkvedlané vajíčko. Nakonec jsem dala nakrájenou pažitku.

Děkuji Aleně za pěknou porci horké starodávné polévky. Vy se těšte na další recept od Aleny, který se bude servírovat hned po polévce :-)

Pečené selátko

2010-03-27T17:25:00.000+01:00

Při listování kuchařkou Anuše Kejřové jsem zase obdivovala, jak široký sortiment masa se používal. Těch druhů a částí, které se nejen v knize, ale i ve skutečnosti, jak ještě pamětníci v rodině mohou doložit, celkem běžně vařily!

Tak jsem zamířila k nejbližšímu řezníkovi, abych zjistila, co je na výběr dnes. Rozhodně to je lepší nabídka než v super-hyper, ceny byly kupodivu přijatelné. Zaujalo mě právě aranžované plecko ze selete, mohly to být kousky kolem 3/4 kila, s pěknou kůžičkou...a tak to bych mohla zkusit, jistě bude Anuše vědět, co s ním! Vypadá báječně, nemyslíte?

Našla jsem pečené selátko na s. 298.

Krom soli a kmínu už nic? Tak dobře, snad to postačí, uvidíme. Kůžičku přece jen trochu nařežu, tady se píše o celém seleti, a to muselo být ještě o dost menší než to, z kterého mám tahle ramínka.

Dusila jsem v troubě pod pokličkou na sádle s máslem a podlévala pilně, tedy bez piva. Když bylo maso po necelé hodince měkké, ještě jsem ho nechala bez pokličky zčervenat. Ochutnala jsem při té příležitosti čtvereček kůžičky - byla božská! U jednoho nezůstalo - jemná, měkká, šťavnatá, pěkně lepkavá a trochu opečená, inu lahůdka!

Mezitím jsem si připravila brambory (knedlíky byly minule) a zelí. Pod kysané dávám cibuli na sádlo a jedno nastrouhané jablko, pak už jen solím a sladím, zahušťuji lehce hotovou jíškou nebo kukuřičným škrobem.

Maso šlo dobře od kosti, bylo šťavnaté a přirozeně lahodné. S dobrými surovinami vážně není třeba dělat nic složitého. Mimořádně jsme si na téhle variantě klasiky pochutnali.

vilemina

Vilemínino zátiší

Mrkev na smetaně od Anuše Kejřové

2010-03-23T14:23:00.002+01:00

Při představování receptů, které se dají použít i dnes, jsem nechtěla opomenout zeleninu. Jídel ze zeleniny není v porovnání s dneškem na výběr mnoho, v tom se možnosti i zvyklosti hodně změnily, největší rozšíření vlastně trvá kolem 15 let! Vždyť jak dlouho jsme se na tu krásnou zeleninu a ovoce celoročně prodávané jezdili jen dívat za hranice - a finančně byla nedostupná.

Jak Kejřová v jedné své jiné knize logicky upozorňuje, dovážet ji z teplejších krajů by bylo značně nehospodárné, proto nedává mnoho šancí už tehdy doporučované francouzské kuchyni...radí víc připravovat zeleninu domácí a sezónní. Jednoduchou a použitelnou volbou se mi zdála tato mrkev.

Uvedené množství 700g mrkve i brambor by stačilo pro čtyři osoby, použila jsem půl kila na tři porce. Podle předpisu jsem po nakrouhání, osolení, oslazení a přidání másla zalila mrkev vodou, aby byla potopená, a dusila.

Myslím, že by stačilo vody méně - nakonec jsem ji trochu slila, vydusit se mi ji nepovedlo, leda bych mrkev udusila na kaši. Zato jsem přidala mnohem více soli.
Měkké mrkvi smetana prospěla, zjemnila ji. Smetana na vaření však nezhoustne, proto by měla být mrkev vydušená, bez tekutiny.

Přemýšlela jsem, o jak tučnou a hustou smetanu v těchto receptech jde? Přidává se jí v každém druhém receptu tu koflíček, tu pár lžic...podle jiné autorky z 20. let má mít mléko zaručeno nejméně 2,7% tuku, tak předpokládejme, že i ta smetana byla tučnější.

Kejřka nedává ani žádný pepř, chuť mrkve je jemná, přírodní.
Nové brambory radí posypat osmaženou houskou, ale to jsem po konzultaci s přítomným strávníkem vynechala - ostatně té housky bylo pár deka na celé množství, spíš asi myšleno pro ozdobu. Věnec vypadá dobře. Jednoduše a rychle připravená mrkev se smetanou zaplaší s velkou dávkou spolehlivosti všechny negativní vzpomínky z jídelen hromadného stravování.

Není zahuštěná moukou v žáídné podobě, a to je hlavní podmínka, aby chutnala svěže a ne blátivě. Masožravci nepohrdnou ještě kouskem dušeného vepřového :)

vilemina
Vilemínino zátiší

Koláčky z bramborového těsta podle Anuše Kejřové

2010-03-23T14:14:00.002+01:00

Recept na koláčky vláčné a kypré, tak jak se pekly v minulém století. Tento recept si z knihy Anuše Kejřové vybrala Hanka, vlastnoručně upekla a přidala navrch ještě své postřehy. Kousnout si nemůžete, ale proč si neudělat chuť? … na koláčky, na knihu nebo se rovnou přidat s námi do zkoušení a soutěžení ;-)

Bramborové koláčky v knize nalistovala a upekla Hanka. Za vyzkoušení receptu děkuji a dávám jí hlavní slovo.
Také bych se ráda přidala k vaření s Anuší. Mám čerstvě 14. vydání její Zlaté úsporné kuchařky a tak jsem ji chtěla vyzkoušet. Po domácí poradě jsme zvolili koláčky z bramborového těsta str. 268.

Koláčky z bramborového těsta

Recept :

25 dkg vařených brambor ve slupce
22 dkg krupičkové mouky (zkusila jsem dětskou krupici)
sůl
citron.kůra
2 dkg cukru moučka
2 lžičky cukru krystal
2 dkg kvasnic
3 dkg másla
3 vejce
koflík mléka
vanilkový cukr

Brambory jemně nastrouháme, do mísy k bramborám přidáme krupičku, špetku soli, citron. kůru, cukr moučku, ½ sáčku vanilkového cukru a vše promícháme. Nachystáme si kvásek z mléka, 2 lžiček cukru a kvasnic. Do vykynutého kvásku přidáme 1 vejce ,1 žloutek a rozpuštěné máslo.

Zaděláme tužší těsto a necháme ¾ hodiny kynout.Těsto vyválíme, rozkrájíme na čtverečky a poklademe náplní. Zvolila jsem tvarohovou, děti jahodovou a meruňkovou marmeládu.

Spojíme rožky, potřeme vajíčkem, necháme dokynout a upečeme do růžova. Za tepla pocukrujeme.

Mé laické postřehy:
V kuchařce není nikde rozlišen druh mouky – hladká, polohrubá. Pokud byl druh určen, tak hrubá nebo krupice. Tudíž jsem si krupičkovou mouku upravila jako něco mezi, čili dětská krupička.
Koláčky pečeme v hodně vyhřáté troubě. Zkusila jsem 200°C, ale příště bych volila méně, tak 180°C. Nebyly spálené, ale byl to fofr. Také doporučuji udělat nádivku chuťově výraznější – jak tvarohovou , tak ovocnou. Ale jinak byly výborné!

Dobrou chuť přeje Hana Fryšáková – HaF

Zeleninová polévka s krupicovými noky podle Anuše Kejřové

2010-03-23T14:13:00.000+01:00

(foto č. 4 – Zeleninová polévka s krupicovými noky podle Anuše Kejřové)

Staročeská kuchyně voněla přepychově. Ani obyčejná zeleninová polévka nebývala nezajímavá a fádní. Když v ní plavaly krupicové nočky se strouhaným zázvorem, hned byla rafinovanější. Vývar zavoněl muškátovým oříškem, sušenými houbami a osmahnutou zeleninou. Polévky vařené podle staročeských receptur voní přepěkně i dnes. Přesně takový je tento soutěžní recept, který nachystala Alena. Já za recept děkuji a zařazuji ho do rubriky “Vaříme s Anuší Kejřovou” – a též do soutěže: Vaříme podle starých kuchařských knih.
Právě takovou zeleninovou polévku s krupicovými noky podle originální kuchařky Anuše Kejřové vařila Alena. Jak se vařilo podle rad autorky tradiční české kuchařské knihy? Můžete ochutnat z popisu a fotografií v tomto článku. Doporučuji podívat přímo na web, který vytvořilo nakladatelství Motto ve prospěch Zlaté úsporné kuchařky, neboť všechny vaše uvařené recepty se tam budou objevovat, čímž podpoří tuto pěknou kuchařku, která je opravdovým obrazem našeho českého vaření. Všem díky za snahu vdechnout starým receptům tu správnou vůni.

Zeleninová polévka s krupicovými noky

kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel)
sušené houby
kostka hovězího bujónu
muškátový oříšek

Na sádlo jsem dala restovat nastrouhanou kořenovou zeleninu. Jsem pohodlná, tak jsem zeleninu nastrouhala na hrubém struhadle. Když byla pěkně restovaná foto 2, zalila jsem ji vodou a dala kostku hovězího bujónu, kdo má vývar, zalije vývarem.

(foto č. 2)

Předem jsem si namočila menší hrst sušených hub a ty jsem přidala do polévky – foto 3
Vařila jsem asi 20 minut.

(foto č. 3)

Recept na přípravu krupicových noků se strouhaným zázvorem

8 lžic krupice
1 menší naběračka horkého mléka
1 vejce
1 lžíce sádla
trocha nastrouhaného zázvoru
sůl

Než se polévka uvařila, měla jsem čas připravit krupicové nočky podle výše uvedeného receptu. Mléko jsem přivedla skoro k varu a potom jím zalila připravenou krupici.
Nechala jsem odstát. Vajíčko jsem rozetřela s lžičkou sádla. Smíchala jsem vajíčka se spařenou krupicí, osolila, přistrouhala trošku čerstvého zázvoru.

Mám ráda v polévce hodně zeleniny a protože je to polévka zeleninová, tak jsem ji nepřecedila.
Malou lžičkou namočenou v horké polévce jsem o kraj misky vykrojila nok a zavařila přímo do polévky. Rozvařil se, tak jsem do těsta přidala trošku krupice, potom už v polévce plavaly jen samé krásné nočky.

Přidala jsem nakrájený pórek a sterilovaný hrášek a ještě vařila 5-7 minut. Nakonec jsem strouhla troškou muškátového oříšku a ozdobila pažitkou.

Květákový puding podle Anuše Kejřové – neděste se prosím, bude to fajnové!

2010-03-23T14:11:00.000+01:00

Prokousat se květákem můžeme různými způsoby. Kdo by neznal květák vařený a máslem polévaný, osmaženou strouhankou sypaný, květákové růžičky pěkně vysmažené, karbanátky, kroketky, mozeček už vás třeba lehce nudí, ale kdo si vám kdy troufl nabídnout květákový pudink? První informace by mohla méně zkušené vyděsit, slabší povahy dokonce odehnat od stolu, ale důvtipnější třeba zavětří a pojmou podezření, že takový prvorepublikový pudink by mohl mít něco společného s jemnou paštičkou. Když vám ještě našeptám, že litera receptu velí sáhnout po pravém jemně nastrouhaném parmazánském sýru, jen pošetilec by od stolu utíkal. Připravím vám k tomu i domácí tatarskou omáčku. „Jemináčku, tak to si dám!“ – u nás doma se tento nápad setkal s nadšením, i když vím, že ze všech stran pěkně osmažený květák rozebraný na droboučké růžičky a okurkový salát k tomu, to hraje u nás v kuchyni už léta prim. Změna je život, tak ať neztratíme fantazii jen kvůli nostalgii.
Zkusila jsem vařit podle nové kuchařské knihy od Anuše Kejřové a tady je výsledek. Řekla bych, že to bylo jídlo přímo lahůdkové. Lepší nedělní večeři jsem si nemohla naservírovat. Odmítla jsem trvanlivé služby Mr. Richarda Hellmanna. Nepřehlížím popularitu Hellmannovy majonézy ve skleničkách s modrou stužkou (trvá již od roku 1905), ani nepodceňuji výraznou úsporu času, kterou bych otočením víčka získala, ale už jsem se totiž rozhodla pro výrobu domácí tatarské omáčky a majonézu si vyrobím sama. Doma jsem měla prvotřídní brambory (keřkovské rohlíčky), které s máslem a špetkou soli chutnají delikatesně i v případě, že by k nim už nic jiného nebylo.

KVĚTÁKOVÝ PUDING
Vařila jsem ho podle staršího vydání kuchařské knihy (str. 156), ale recept ve stejném znění nalistujete i ve Zlaté úsporné kuchařce Anuše Kejřové na straně 149.

Malou hlavičku květáku očistíme a zbavíme zelených lístků. V hrnci se slanou vodou uvaříme do změknutí. Vyjmeme, necháme vychladnout a uvařený květák drobně nasekáme nebo rozmačkáme šťouchadlem na brambory.

Osolíme, opepříme, přidáme 1 polévkovou lžíci strouhaného parmazánu a 2 vejce. Doporučuji rozšlehat předem s mlékem, přidat k nim lžičku dobré hořčice (u mě vítězí dijonská). Anuše Kejřová ve svém receptu trochu hýří a doporučuje použít 20 lžic mléka (přeměřila jsem pro vás odměrkou a je to rovných 150 ml) – dávku mléka jsem se rozhodla snížit. Přidala jsem špetku muškátového oříšku (můžete i květu), protože dává květáku příjemnou chuť i vůni. Jinak jsem se receptu snažila držet tak, jak radí autorka.

Přišel čas přemístit květákovou hmotu do zapékacích misek. Zvolila jsem silikonovou formu na chlebíček. Silikon není potřeba předem vymazávat, ale pokud budete zapékat v keramické nádobě, určitě nezapomeňte vymazat máslem a vysypat jemnou strouhankou. Přesně tak to doporučuje recept.

Květákový puding vaříme v páře. Horkovzdušnou troubu jsem s předstihem zahřála a nastavila na 180 °C. Silikonovou formu (nebo třeba keramickou, na tom nesejde) je nutné postavit do nádobky s vodou.

Ve vodní lázni jsem pekla cca 45 minut. (Anuše Kejřová doporučuje péct v uzavřené nádobě, ale mám zkušenosti, že takhle to jde též.)

Hotový puding je potřeba vyklopit na mísu (použila jsem nahřátý nerezový tác) a obložila vařeným bramborem. Na květákový puding jsem přidala hromádku rukoly, ale po pravdě řečeno jsem na nějaké krášlení a upěkňování výsledného pokrmu neměla čas. Vypekl mě můj oblíbený fotoaparát, tak jsem musela honem upalovat pro jeden starý model od Sonyho. Jak tak ležel ladem na dně šuplíku, baterka strádala hladem. Stěží jsem z něj vymáčkla poslední tři fotky, stáhl objektiv a naposledy vzdechnul a bylo po něm :-) Alespoň jsem stihla pořídit nějaký důkaz (trochu mizerný) a demonstrovat, že starý recept funguje a výsledek celého snažení byl korunován chutnou krmí, po které žaludek spokojeně vrní.

Těsně před podáváním stačí polít máslem a servírovat s doma připravenou tatarskou omáčkou. Tu Anuše Kejřová ke květákovému pudingu nedoporučuje, ale já na ni dostala chuť.

Recept na domácí tatarskou omáčku jsem nalistovala na straně 230.
3 čerstvé žloutky vyklepneme do porcelánové misky, přidáme špetku soli a za neustálého šlehání metličkou přidáváme po kapkách olej. Když majonéza houstne přidáme citrónovou šťávu a ochutíme. Anuše Kejřová ve svém receptu doporučuje bílý pepř, hořčici, worcesterskou omáčku, utřenou sardelku, strouhanou kyselou okurku, sekané kapary, strouhanou citrónovou kůru, sekanou zelenou petrželku, strouhanou cibulku. Když je omáčka hustá, má se naředit kapkou studené vody (já přidávám okurkový nálev) a před podáváním nechat odležet alespoň hodinu v chladu.

Pokud důvěřujete starým kuchařským knihám, zkuste v nich zalistovat. Určitě dostanete chuť něco zajímavého ochutnat. Když se vám to povede, můžete se o svůj úspěch rozdělit :-) Mám pár přátel, co mají květákem nedotčený chrup a při vyslovení názvu této zeleniny jsou schopni omdlít. Předpokládám, že to přežili. Když jim květák nevoní, ať si dají karfiol :-) Kdo má obavu z nadýmání, přidá špetku mletého kmínu a nebude svádět na květák všechnu vinu a špinit mu pověst – Jeho Veličenstvo Král košťálovin si to nezaslouží, protože lidstvo se mu začalo klanit již ve 12. století a jeho lidový název karfiol vznikl překroucením původního italského pojmenování Cavolfiore.

Milovníci květáku a kuchařské literatury si určitě pochutnají na pudinku vařeném podle dávných receptur Anuše Kejřové. Tohle jídlo je fajnové. Květákový puding je jemný a krájet se musí opatrně, aby držel pěkně pohromadě. Možná bych příště oddělila žloutky od bílků. Bílky našlehala a přidala je v závěrečné fázi do květákového těstíčka, aby se tím trochu víc podržel tvar pudingu. Ale výslednou chuť to nezmění, ta byla vynikající a milovníkům květáku doporučuji v tom nejlepším úmyslu k vyzkoušení.
Připomínám podrobnosti ohledně soutěže a těším se na vaše nápady a kuchařské bravury. Podle staré kuchařské literatury se vařit dá docela snadno. Tak ať vám to jde hladce jako po másle a nezlomí se u toho vařečka :-) Když bude čas, přijde vhod i fotečka.
Nenechte baterky fotoaparátů strádat hlady jako já a včas je dobíjejte. Když už si to vaření tak komplikujeme, ať můžeme alespoň zvěčnit vnady chutných jídel. Je nám toho třeba? Má rodina už přestává mít pochopení. První sousto z jejich jídla vždycky dostane pan Nikon, občas starý Sony a v posledních dnech i kolega Lumix má přednost a může si z jejich talíře kousnout jako první.

Vaření podle Anuše Kejřové

2010-03-21T11:25:00.006+01:00

Hovězí polévka, str.115 Segedínské kotlety s bramborem, str. 282 Zelí naložené, str. 171
	Vybraly jsme si k nákupu masa řeznictví Robinsons v Nuslích, Praha 4. Mají zde velký výběr mas a kostí na polévku.
Začaly jsme s Lenkou Vyoralovou (naše produkční) vývarem. Vývar, lehce probublávající, je naprosto nutný na podlévání masa i dobrou polévku:))
	Z masa na polévku jsme odstranily lojovité části (ty jsme daly sýkorkám) a spolu s kostmi a zeleninou daly do studené vody. Vodu přivedly pomalu k varu a pak jenom, na nejnižším stupni, nechaly probublávat asi tři hodiny. Druhou část zeleniny, jak je uvedeno v receptu (4dkg), jsme osmažily na morku (rozpustí se jako kousek sádla) a v půlce vaření přidaly do vývaru.
Zatímco se vývar vařil, připravovaly jsme "Segedinské kotlety". Z kotlet jsme odstranily viditelné části tuku, nechaly kosti u masa, a dále jsme postupovaly naprosto přesně podle receptu. Včetně sádla :))
	Jenže: Ouha, po deseti minutách nebylo maso měkké, takže jsme zvolily metodu pomalého dušení. Naběračkou jsme podlévaly kotlety tak, aby nebyly potopené, ale jenom, aby byly podlité. Když se vývar pod kotletami vyvařil, tak jsme podlévání několikrát opakovaly, až bylo maso tak měkké, že šlo oddělit od kosti jenom vidličkou. Spojením mouky, papriky, sádla, vývaru z masa vznikla hustší šťávička, zlatavé barvy. To se nám povedlo asi za hodinu.
Mezitím, co se dusily kotlety, jsme připravily zelí naložené. Oproti receptu v kuchařce jsme zelí přece jenom trochu osladily, i přes "vyprání" chutnalo moc kysele. Místo vody jsme podlévaly vývarem. Ostatní postupy jsme dodržely podle Kejřové. Oloupané brambory jsme daly vařit, když už se zelí dusilo.
	Na jeden talíř jsme daly kotlety oddělené od kosti. Na druhý kotletu celou. DOBROU CHUŤ !!!!