27. 7. 2011

Koprová omáčka se ztraceným vejcem

K letním klasikám, kdy se vaří i jednoduchá bezmasá jídla, pro mě patří koprovka.
Už název ztracené vejce plodil řadu slovních hříček...a když se vejce uvařila málo, skutečně se v omáčce úplně ztratila, protože se rozpadla na malé kousky a žloutek se v ní snadno rozmíchal. Taky se můžou rozplynout už při vaření, zbyde pár bílých cárů a kalná voda.

Tentokrát se mi povedla takto:
vejce
Nemám v tom takovou zručnost, jakou bych si přála, ale teorii ovládám: vejce si vyklepnu do malého hrnečku, do druhé ruky vezmu velkou lžíci, udělám vír, do něj vliju vajíčko a lžící ho zaobaluju, než bílek ztuhne...stejně mám kolem plno cancourů, ale už vím, že i v profi kuchyních je pak jednoduše okrájejí, aby to líp vypadalo. Vejce má mít pevný bílek a tekutý žloutek, ten hlavně při zaváření vody nesmí utéct do hrnce...vaří se 2-3 minuty. I u Anuše je najdeme, postup je stejný. Podává je s omáčkou křenovou. 
 
Ale já se držela koprovky, na kterou jsem vybrala úplně jednoduchý recept také ze Zlaté úsporné kuchařky.
koprovka

Stačí 1/2 litru mléka, 2 lžíce mouky, 2-3 lžíce octa, sůl. Kopru dávám více, aspoň 3-4 lžíce, a lžíci másla na konec.
Mléko jsem povařila s rozkvedlanou moukou asi 15 minut, osolila, do vařícího lila pomalu ocet (nebo musí být ocet ohřátý), přidala kousek másla a nasekaný kopr. Nesladím, ale záleží na chutích stolovníků. Podávala jsem s bramborem.
koprovka

koprovka

Žádné komentáře:

Okomentovat