Jak Kejřová v jedné své jiné knize logicky upozorňuje, dovážet ji z teplejších krajů by bylo značně nehospodárné, proto nedává mnoho šancí už tehdy doporučované francouzské kuchyni...radí víc připravovat zeleninu domácí a sezónní. Jednoduchou a použitelnou volbou se mi zdála tato mrkev.
Uvedené množství 700g mrkve i brambor by stačilo pro čtyři osoby, použila jsem půl kila na tři porce. Podle předpisu jsem po nakrouhání, osolení, oslazení a přidání másla zalila mrkev vodou, aby byla potopená, a dusila.
Myslím, že by stačilo vody méně - nakonec jsem ji trochu slila, vydusit se mi ji nepovedlo, leda bych mrkev udusila na kaši. Zato jsem přidala mnohem více soli.
Měkké mrkvi smetana prospěla, zjemnila ji. Smetana na vaření však nezhoustne, proto by měla být mrkev vydušená, bez tekutiny.
Přemýšlela jsem, o jak tučnou a hustou smetanu v těchto receptech jde? Přidává se jí v každém druhém receptu tu koflíček, tu pár lžic...podle jiné autorky z 20. let má mít mléko zaručeno nejméně 2,7% tuku, tak předpokládejme, že i ta smetana byla tučnější.
Kejřka nedává ani žádný pepř, chuť mrkve je jemná, přírodní.
Nové brambory radí posypat osmaženou houskou, ale to jsem po konzultaci s přítomným strávníkem vynechala - ostatně té housky bylo pár deka na celé množství, spíš asi myšleno pro ozdobu. Věnec vypadá dobře. Jednoduše a rychle připravená mrkev se smetanou zaplaší s velkou dávkou spolehlivosti všechny negativní vzpomínky z jídelen hromadného stravování.
Není zahuštěná moukou v žáídné podobě, a to je hlavní podmínka, aby chutnala svěže a ne blátivě. Masožravci nepohrdnou ještě kouskem dušeného vepřového :)
vilemina
Vilemínino zátiší
Žádné komentáře:
Okomentovat